Nepodepsání předsvatební dohody jsem sledoval, zbrocený potem, spolu s asi dvacítkou naháčů naskládanou ve čtyřech řadách, jsa ve stejném obleku.

Sauny v japonských veřejných lázních sentō (doslova haléřové lázně) jsou stejně jako téměř všechny veřejné místnosti nad deset čtverečních metrů vybavené televizí. Zřejmě proto, aby nedošlo k absťáku, neboť pro běžného Japonce je televize něco jako Matrix - zapíná ji hned po probuzení a zpravidla u ní usíná. Náš učitel japonštiny Sasaki se už někdy před čtvrt stoletím přiznal, že ji má zabudovanou i v koupelně. Sauna tedy představuje další level.

Druhé kolo předsvatebního dohadování se konalo v Hanoji. Vietnam se podobně jako sousední Čína vydal cestou od reálného socialismu k budování otrokářského kapitalismu, kdežto politicko-ekonomický systém Spojených států se již zhruba sto let nevyvíjí, takže potupně ustrnul na úrovni kapitalismu století dvacátého, kterému se, jak nás kdysi učili ve škole, správně říká imperialismus. Severní Korea stojí ve srovnání s Amerikou vývojově lépe, neboť už se ve stádiu reálného socialismu nachází, a je tedy hostitelské zemi mentálně blíže.

Ve vytopené sauně jsem tedy za občasného vyběhnutí zchladit se ledovou vodou kolektivně sledoval druhý díl japonské verze televizní pohádky o tom, kterak se princ Donald ucházel o ruku spanilo(s)myslné princezny Kim.

Princezna Kim přijela do hlavního města Vietnamu, ležícího v téže části kontinentu, v obrněném kočáře za zhruba tři dny, prince Donald donesla tamtéž křídla bělohlavého orla z opačné strany zeměkoule za dobu zhruba třetinovou. Druhé kolo námluv proběhlo pod očekávání krátce. Princ sliboval, že když princezna ze své kuchyně vyřadí paličku na maso, na rukou ji bude nosit, každičké přání jí splní a vůbec se budou ona i její poddaní co nevidět mít jako prasátka v žitě.

Princezna se však zřejmě obávala, že když paličku na maso hodí do popelnice, nebude se mít čím bránit u dveří, až se bude princ vracet domů opilý z flámů, a tak jen slíbila, že nebude dále brousit její hroty. Na oplátku chtěla, že aniž paličku zahodí, aby ji princ zofort přestal nutit držet přísnou redukční dietu a dopřával jí v neomezeném množství veškeré pamlsky, které má tak ráda ona i její dvořané. To aby její poddaní mohli vidět, jak se mají dobře. A že jí bude v postýlce i nadále říkat Velký vůdce a nikoli Malý rakeťák.

Oba zamilovaní se však nedohodli - princ ihned po nepodepsání odletěl do svých států, kdežto princezna, zabíjejíc dvě mouchy jednou ranou, ještě nějakou chvíli pobyla na oficiální návštěvě u prezidenta spřátelené země. Vedle odfajfknutí státní návštěvy také proto, že před dlouhou zpáteční cestou bylo ještě zapotřebí zkontrolovat postroje, promazat ojnice a oťukat kola kočáru.

To všechno se odehrálo v době, kdy na poloostrově Miura, ležícím na jih od mého jokohamského bydliště, plně rozkvetla raná varieta sakury zvaná kawazuzakura, kterou jsem se vydal obdivovat hned další den.

Převzato z Japonského blogu Milana Hubáčka.