V Izraeli a Pásmu Gazy skončil jeden z nejkratších konfliktů v historii vzájemných střetů; trval necelé tři dny. V neděli před půlnocí začalo platit příměří, které pomohl vyjednat Egypt, Katar, a dokonce i vládce Gazy, teroristický Hamás. Pro Izrael to byla velmi úspěšná operace.

Tentokrát nebojoval proti Hamásu, ale Palestinskému islámskému džihádu, který na něj po zatčení svého velitele na Západním břehu chystal velký teroristický útok. Vláda Jaira Lapida nečekala, až k němu dojde, a preventivně zlikvidovala velitele vojenského křídla skupiny v Pásmu Gazy. Islámský džihád při následných odvetách odpálil na izraelská města skoro 1200 raket, ale jen lehce zranil několik Izraelců. Mrtvých v Gaze je celkem 45, podle armády většinou teroristé. Stovky raket Islámského džihádu do Izraele vůbec nedoletěly a spadly do pásma, kde zabily 27 mužů, žen i dětí. Teroristé tak mají na svědomí víc obětí než izraelská armáda.

Izrael souhlasil s příměřím, až když splnil stanovené úkoly. Cílenými útoky zabil hlavní velitele severního i jižního křídla Islámského džihádu, jejich zástupce i velitele Brigády Rafáh nebo jednotky protitankových střel. Při zhruba 170 náletech zničil skupině základny, zbrojní skladiště a další infrastrukturu, včetně nedokončeného útočného tunelu. Předešel chystanému teroristickému útoku a rozprášil také síť teroristů na Západním břehu; i v době střetu v Gaze tam izraelské jednotky pokračovaly v zatýkání ozbrojenců. Izraelský lapač raket Železná klenba zlepšil výkonnost a zničil ve vzduchu rekordních 97% střel mířících na obydlené oblasti, zatímco ještě v roce 2014 to bylo 89%. Vláda zaznamenala i úspěch mediální – když Islámský džihád obvinil Izrael ze smrti desítek lidí v uprchlickém táboře Džabalíja, okamžitě zveřejnila videozáznam, který ukázal, že útok způsobila raketa teroristů. Odvrátila tak celosvětovou mediální štvanici, která v podobných případech vždycky následuje.

Brzkým ukončením operace chtěl Izrael předejít možným chybám a lidským ztrátám, které nevyhnutelně provázejí delší konflikty. Světová média tak tentokrát jeho nálety ani moc nekritizovala, a žádná země na něj netlačila, aby je zastavil. Jen OSN jako vždy projevila „hluboké znepokojení“ nad cíleným atentátem na prvního teroristického velitele Islámského džihádu, přestože po americké likvidaci vůdce Al-Káidy Ajmana Zawáhirího vyjádřila „odhodlání bojovat proti terorismu“. Pozoruhodnou reakci nabídlo Rusko, které bezuzdně vraždí a páchá válečné zločiny na Ukrajině – odsoudilo Izrael za „vyvolání eskalace“, vyjádřilo obavy ze „zhoršující se humanitární situace v Gaze“ a vyzvalo Izrael „ke zdrženlivosti“.

Hamás se do konfliktu nezapojil a naopak přemlouval Islámský džihád k příměří a spolupracoval s vyjednavači Egypta a Kataru. Izraelská armáda se proto vyhýbala jeho cílům, a Hamás tak neutrpěl žádné škody. Hnutí se bojí dalších ztrát zbraní a ničení Pásma Gazy jako za loňské květnové války, ale také vítá oslabení Islámského džihádu, který považuje za soupeře. Nechce ztratit ani výhody, které od Izraele získal za zastavení násilností a provokací. Díky novým povolením současného kabinetu dnes na 20 000 Gazanů pracuje v Izraeli za desetkrát vyšší mzdu než v Gaze; a když si žijí lépe, mají menší chuť protestovat proti Hamásu. Vláda v průběhu tohoto konfliktu změnila dosavadní politiku premiéra Netanjahua, který Hamás vinil z každého narušení klidu, a bombardoval jeho cíle i v případech, kdy rakety odpálila jiná skupina.

Izrael po nastolení příměří popřel tvrzení Islámského džihádu, že souhlasil s jeho požadavky. Teroristé žádali propuštění svého velitele ze Západního břehu, jehož zatčení celou krizi zažehlo, osvobození vězně Islámského džihádu, který drží hladovku, a především zastavení razií na Západním břehu. Vláda zdůraznila, že na žádné podmínky nepřistoupila.

Jair Lapid je ve funkci premiéra teprve pět týdnů. Přestože na vojně pracoval v armádním časopise jako novinář a nemá žádné bojové zkušenosti jako mnoho jiných izraelských vysokých politiků, zvládl celý konflikt rychle, beze ztrát izraelských životů a s nízkými ztrátami v Gaze. Přesto mu podle prvních průzkumů po příměří tento úspěch zvýšil preference před listopadovými volbami jen minimálně.

Islámský džihád však není zničen a zůstává v Pásmu Gazy druhou nejsilnější teroristickou skupinou. Plně ho ovládá Írán, který mu posílá peníze i zbraně. Jeho vůdce Zijád Nachalá, který žije v Libanonu, vloni přiznal, že Islámský džihád jedná na přímý rozkaz íránských Revolučních gard.