19.3.2024 | Svátek má Josef


IZRAEL: Prvních sto dní nové vlády

25.9.2021

Tento týden završila sto dní ve funkci vláda izraelského premiéra Naftaliho Beneta, první po dvanácti nepřetržitých letech, v jejímž čele nestojí Binjamin Netanjahu. Zatím si nevede špatně.

Benet si nevytyčil za cíl nic převratného, protože jeho vláda je složená z širokého spektra politických stran se zcela rozdílnými ideologiemi. Aby mohla fungovat, nemůže prosadit žádný extrémní krok, tedy ani vznik samostatné Palestiny, ani anexi Západního břehu. Shoduje se však na řadě reforem.

Brzy po jejím nástupu přišla čtvrtá vlna koronaviru, která navzdory šedesátiprocentní plné proočkovanosti vyvolala prudký vzestup nových případů. Kabinet se ji snaží vyřešit podáváním třetí dávky vakcíny Pfizer a teprve v těchto dnech, kdy ji dostaly tři miliony lidí, začala nákaza po dvou měsících mírně klesat. Ještě v polovině srpna 59% Izraelců soudilo, že se vládě nedaří dostat situaci pod kontrolu. Naopak Nejvyšší kontrolní úřad nedávno ostře zkritizoval přístup vlády Binjamina Netanjahu, která podle něj udělala během pandemie spoustu chyb.

Většina obyvatel podporuje velkou část navrhovaných reforem, které mají kromě jiného uvolnit striktní předpisy v náboženské oblasti prosazované ultraortodoxním rabinátem, především v otázce manželství, konverzí nebo zavírání obchodů a zákazu hromadné dopravy o šabatu. Izraelci rovněž podporují plánované změny v odvodech na povinnou vojnu, které se dosud mohli vyhýbat studenti náboženských škol.

Benetova vláda také zlepšila mezinárodní postavení Izraele. Premiér se sešel s americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho demokraty a obnovil přátelské vztahy, které za Netanjahua, fanouška Donalda Trumpa a republikánů, poněkud zhořkly. K lepšímu se proměnila i atmosféra mezi Izraelem a Jordánskem nebo Evropskou unií, ale zejména s Egyptem, kde Benet absolvoval srdečnou schůzku s egyptským prezidentem Abd al-Fattáhem Sísím. S tím měl sice dobré vztahy i Netanjahu, ale Egypt naposledy navštívil v roce 2011 a tak vřelého přijetí jako Benetovi se mu nikdy nedostalo. Washington ani Brusel zatím na Izrael nevyvíjejí žádný tlak, aby obnovil mírová jednání s Palestinci nebo zmrazil výstavbu izraelských osad na Západním břehu, protože Benet zdůrazňuje, že vzhledem k složení vlády nemůže k ničemu takovému dojít. Kabinet se však snaží zlepšit vztahy s palestinskou samosprávou – ministr obrany Beny Ganc navštívil jako první izraelský politik po mnoha letech jejího předsedu Mahmúda Abbáse a nabídl mu řadu vstřícných gest i velmi potřebnou finanční půjčku. Podle nejnovějšího palestinského průzkumu nový izraelský přístup vítá 56% obyvatel Západního břehu.

Politika vůči Íránu zůstala za nové vlády stejná. Izrael dál zasahuje proti jeho expanzi a vyzbrojování teroristů na Blízkém východě a pokračuje i v sabotážích íránských jaderných továren. Beny Ganc zdůraznil, že jestli Teherán začne vyrábět jadernou zbraň, Izrael zasáhne, ale rovněž řekl, že pokud Spojené státy vyjednají novou rozumnou dohodu o omezení íránského jaderného programu, Izrael se s ní smíří – a to Netanjahu vždy kategoricky odmítal.

Vůči teroristům v Pásmu Gazy postupuje Benetova vláda zatím velmi důsledně; za každou odpálenou raketu podniká odvetné nálety a neslevuje ze své podmínky, že obnově pásma zničeného za květnové války musí předcházet vydání dvou zadržovaných Izraelců a ostatků dvou mrtvých vojáků, ale i zřízení nějakého kontrolního mechanismu, který zaručí, že Hamás finanční pomoc nerozkrade. Neustoupil však ani Hamás. Není také jisté, zda bude úspěšný plán ministra zahraničí Jaira Lapida, který chce palestinské samosprávě i Gaze nabídnout hospodářskou prosperitu výměnou za klid a stabilitu.

Ve vládě se osvědčila i arabská strana Raam – chová se státotvorně, nevznáší nerealistické požadavky a hlasuje, jak se od ní čeká. Jeden její poslanec dokonce nedávno prohlásil, že Raam ze strany neodejde, ani kdyby vypukla nová válka s Gazou – protože vláda by se rozpadla a mohl by se vrátit Netanjahu.

Největším úspěchem nové vlády by bylo listopadové schválení rozpočtu. Izrael ho nemá od roku 2018, protože Netanjahu ho používal k politickému vydírání. Benetova vláda připravila návrh, který už prošel prvním čtením. Je to rozpočet novátorský, který má změnit k lepšímu celou společnost a zkvalitnit životní podmínky Izraelců snížením běžných nákladů, zvýšením důchodů a sociálních dávek, výstavbou dostupných bytů, ale i posílením konkurenceschopnosti v zemědělství a následným poklesem cen zemědělských produktů až o 25% – tedy zrušením výhod, které dosud chránily izraelské zemědělce. Víc peněz dostane ministerstvo zdravotnictví, obrany a sociálních věcí, ale i arabský sektor, který je potřebuje především na boj proti vysoké zločinnosti. Vláda také slíbila, že do roku 2050 sníží emise uhlíku nejméně o 85%.

Benetův kabinet zatím neudělal žádnou závažnou chybu. Ukázal Izraelcům, že země může fungovat i bez Netanjahua a nezhroutí se ekonomicky, zdravotně ani bezpečnostně. Nenaplnila se Netanjahuova předpověď, že se nová vláda, která vznikla těsnou většinou jediného hlasu, brzy rozhádá a rozpadne. Teroristé Hamásu na jihu a Hizballáhu na severu se nezačali chovat agresivněji, jak Netanjahu varoval, a nic nového nepodniká ani Írán. Většina mezinárodního společenství Benetově vládě fandí, protože si nepřeje Netanjahuův návrat. A v Izraeli se zklidnila atmosféra – ustala štvavá rétorika, kterou bývalý premiér rozděloval Izraelce, a v politice polevilo napětí. Vláda se nehádá o tématech, na nichž se ideologicky nemůže shodnout, a v ostatních spolupracuje. Jestli se jí v listopadu podaří prosadit v Knesetu rozpočet, výrazně ji to posílí, a Benet by tak mohl v klidu dosloužit až do podzimu roku 2023, kdy si vymění funkce se současným ministrem zahraničí Jairem Lapidem. Kdyby však rozpočet přijat nebyl, znamenalo by to rozpuštění vlády.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus