Izrael je už tři týdny zcela uzavřený kvůli epidemii koronoviru. Je však stále mnoho lidí, kteří přísná opatření porušují, a množství nově nakažených dva týdny rostlo. Před týdnem se podle Oxfordské univerzity Izrael dokonce stal zemí s třetí nejvyšší úmrtností na hlavu na světě; hůř na tom byla jen Argentina a americký ostrov Guam v Mikronésii. A tak přestože začal začátkem týdne každodenní přírůstek infikovaných klesat, vláda v úterý uzavírku prodloužila až do 15. října a premiér Binjamin Netanjahu nevyloučil, že může trvat i měsíc a některé restrikce možná zůstanou v platnosti až rok.

První částečné uzavření ekonomiky bylo zavedeno před židovskými novoročními svátky 18. září, kdy nakažených přibývalo okolo čtyř a půl tisíce denně. Po týdnu však jejich počet stoupl na 8000 a vláda opatření zpřísnila. S výjimkou nezbytných obchodů jsou zavřené všechny podniky, školy a synagogy, věřící se smějí modlit jen venku s rozestupy, veřejná doprava je omezená a lidé se nesmí vzdálit od domova dál než jeden kilometr. Zavřené je i letiště a restaurace smějí jídlo pouze rozvážet.

Většina Izraelců restrikce dodržuje, ale situaci stále komplikuje část zatvrzelých ultraortodoxních židů. Navzdory zákazu shromažďování více než deseti osob uvnitř a dvaceti venku pokračují v hromadných modlitbách a studiu, o svátku Sukot se vzájemně navštěvovali, což je zakázáno, a v Ašdodu se dokonce konal pohřeb rabína s tisíci smutečních hostů, kteří útočili na policii, jež je přišla rozehnat. V synagoze gurských chasidů v Jeruzalémě bylo po novoročních modlitbách zjištěno 1100 pozitivních mladíků. Podle statistik je v ultraortodoxní komunitě až 35 % testovaných osob pozitivních a úmrtnost tam o svátcích vzrostla o 60 %. Její členové však nařízení dodržovat nehodlají – tento týden byli zraněni čtyři policisté v Modiin Ilit, kde na ně lidé házeli kamení, láhve, a dokonce špinavé dětské plenky. K podobným násilnostem došlo i v jeruzalémské ultraortodoxní čtvrti Mea Šearim nebo v městech Bejt Šemeš a Bnej Brak.

Bouří se také Izraelci nespokojení s Netanjahuem, kteří už čtvrtý měsíc demonstrují za jeho odstoupení. Neodradilo je ani dva týdny staré rozhodnutí omezit protesty na skupinky po dvaceti lidech s rozestupy, kteří bydlí nanejvýš jeden kilometr daleko. Demonstranti nařízení kritizují, že omezuje demokracii, ale podle jeho zastánců jsou protesty semeništěm nákazy. Zatímco v předchozích měsících se konaly většinou jen před premiérovou rezidencí v Jeruzalémě, teď Izraelci demonstrují v menších skupinách po celé zemi. Podle odhadů jich minulou sobotu bylo na 100 000.

Vláda prodloužila restrikce ve chvíli, kdy konečně začaly zabírat – z rekordních 9000 případů v poslední zářijový den klesl každodenní přírůstek nakažených v úterý na 6000. Ve čtvrtek bylo nových případů jen necelých 3700, tedy méně než v Česku, a množství pozitivně testovaných spadlo ze skoro 15 % koncem září na osm. Nemocnice však zlepšení nepociťují – jsou dál přetížené a roste i počet mrtvých, který se blíží 2000. Jedna sérologická studie zjistila, že covid už prodělalo 5,5 % Izraelců.

Nařízení porušují i politici, jejich rodinní příslušníci a další činitelé. Premiérova manželka Sara Netanjahu si domů pozvala kadeřnici a ředitel bezpečnostní služby Šin Bet Nadav Argaman, náčelník hlavního štábu armády Avi Kochavi nebo předseda opoziční strany Nová pravice Naftali Bennet hostili doma o svátcích příbuzné. Ministryně pro ochranu životního prostředí Gila Gamliel dokonce odjela stovky kilometrů na sever – a nakazila se. Onemocněl i jeden z vůdců ultraortodoxní komunity, 92letý rabín Kanivski, který na jaře odmítal zavřít modlitebny a náboženské školy.

Vláda chce začít začne restrikce uvolňovat, až každodenní přírůstek nově nakažených klesne pod 2000 a reprodukční číslo na 0,8. Pak by se mohly otevřít podniky, které nepracují se zákazníky, a jesle, školky a letiště pro služební cesty.

Pokud by vývoj zůstal příznivý, vláda v druhé fázi otevře první stupeň základních škol, povolí částečný návrat lidí do práce a fungování veřejného sektoru na polovinu obvyklé kapacity. V třetí fázi by se otevřely podniky, které navštěvují zákazníci, a restaurace a kavárny by směly otevřít zahrádky. Ve čtvrté fázi se otevřou tělocvičny, bazény a hotely a v páté zvýší svůj provoz letiště, restaurace začnou obsluhovat hosty i uvnitř a obnoví se kulturní akce. Šestá fáze otevře druhý stupeň základních škol a sedmá všechny vzdělávací instituce. Dál by země fungovala podle „semaforu“ a opatření by se zaváděla podle míry nákazy v jednotlivých městech.

Přestože se situace pomalu zlepšuje, jsou Izraelci nespokojení a premiérově straně Likud dál klesají preference. Ty naopak bez jakékoli zásluhy stoupají opoziční straně Nová pravice – dnes má šest parlamentních mandátů, ale teď by jich podle nejnovějšího průzkumu deníku Maariv získala 22, zatímco Likud jen 27 místo současných 36. A tak zatímco Netanjahu ještě v červenci vyhrožoval koaličním partnerům předčasnými volbami, teď je už neprosazuje – ale naopak si je přeje skoro polovina Izraelců.