19.3.2024 | Svátek má Josef


IZRAEL: Přelomový rozsudek

22.9.2020

Židovský terorista dostal tři doživotí a dvacet let navrch

V červenci 2015 se do palestinské vesnice Duma na Západním břehu Jordánu v noci vplížil židovský mladík a hodil do dvou domů zápalné láhve. Měla to být pomsta za palestinskou vraždu Izraelce. Jeden dům byl prázdný, ale v druhém uhořel 18měsíční Alí Davábšaú a na následky popálenin zemřeli i oba jeho rodiče. S těžkými zraněními přežil jen druhý, pětiletý syn.

Z útoku byli od začátku podezřelí izraelští extremisté z řad osadníků na Západním břehu. Až v prosinci bylo dopadeno několik mladých mužů, včetně teenagerů. Příliš nespolupracovali, a tak tajná služba Šin Bet výslechy přitvrdila – s povolením a pod dohledem nejvyššího státního zástupce poprvé použila proti Izraelcům stejné metody jako proti palestinským teroristům. Tlak byl příliš velký – nejen mezinárodní, ale i z Izraele, který byl zločinem šokován; izraelské úřady útok označily za „čin židovského terorismu“.

Před soudem nakonec stanuli dva mladíci. Pachatel trojnásobné vraždy, dnes 26letý Amiram Ben Uliel, který se k útoku doznal, byl odsouzen k bezprecedentnímu trestu – na tři doživotí, protože zabil tři lidi, a k tomu k dalším dvaceti letům vězení za zranění druhého dítěte a k odškodnění ve výši dvakrát 75 000 dolarů pro dítě a majitele vyhořelého prázdného domu. Až dosud soudy takové tresty dávaly jen palestinským atentátníkům. Ben Ulielův nezletilý komplic dostal tři a půl roku, protože i když se útoku nakonec nezúčastnil, plánoval jej a doznal se k dalším trestným činům a členství v teroristické organizaci.

Mezinárodní společenství mnoho let Izrael obviňovalo, že v otázkách terorismu měří Palestincům a Izraelcům dvojím metrem. Palestinec vždycky dostane tolik doživotí, kolik zabije Izraelců, ale Izraelec ze svého činu většinou vyvázne nebo dostane jen mírný trest. Palestinský terorismus sice přináší nesrovnatelně více ztrát na životech, ale nelze přehlížet ani izraelský ultrapravicový extremismus.

Těchto radikálů není víc než stovka, ale jsou velmi aktivní. Jde o mladé ultraortodoxní židy ve věku od patnácti do čtyřiadvaceti let. Jsou přesvědčeni, že pro Araby není ve Státě Izrael místo a je dovoleno je i zabíjet. Podle nich nemají Palestinci co dělat ani na Západním břehu, v tradičním židovském Judsku a Samařsku. Aby je násilníci vyhnali, poškozují palestinské domy a mešity hanlivými nápisy, vypalují farmářům olivové háje, zabíjejí jim hospodářská zvířata a házejí po vesničanech kamení stejně jako Palestinci po izraelských autech.

Za vůdce skupiny je považován Meir Ettinger, vnuk ultrasionistického militantního izraelsko-amerického rabína Meira Kahaneho, k jehož stoupencům patřil i izraelský lékař Baruch Goldstein, který v roce 1994 postřílel devětadvacet muslimů v mešitě v Hebronu. Ettinger se často ocitá ve vazbě a někdy i ve vězení. Zatčen byl i jako inspirátor žhářského útoku v Dumě; strávil čtyři měsíce v detenční vazbě, tedy vězení bez soudu a obvinění, ale pak byl propuštěn, protože se útoku osobně nezúčastnil.

Anarchistická „Mládež z pahorků“, jak si tato radikální skupina říká, útočí i na křesťanské instituce a kostely s cílem vyvolat chaos a přivodit pád Státu Izrael, jehož existenci neuznává; chce obnovit Izraelské království, které by se řídilo halachou, židovským právem. Mladíci také posílají výhrůžky izraelským politikům – jeden takový ultrapravičák Jigal Amir v roce 1995 dokonce zavraždil premiéra Jicchaka Rabina za to, že jednal s Palestinci o míru a vyřešení konfliktu.

Drtivá většina ultraortodoxních židů je mírumilovná, ale existují rabíni, kteří mladé studenty podněcují k násilí zvrácenou interpretací Tóry. I Jigalu Amirovi jeden rabín „vysvětlil“, že vražda Jicchaka Rabina je nábožensky přípustná, protože premiér by odstoupením území Palestincům „připravil o život mnoho Židů“, a tudíž představuje „hrozbu“.

Bezpečnostní služba Šin Bet nepostrádá ochotu trestné činy Mládeže z pahorků vyšetřovat a po zločinu v Dumě svůj přístup výrazně přitvrdila. Je ale velmi obtížné mladíky polapit. Jsou opatrní, vedou život mimo civilizaci v samařských kopcích, neudržují kontakt s rodinami a většinou nezanechávají stopy. Šin Bet dodnes všechny členy skupiny nepochytala.

Soudkyně shledala Ben Uliela vinným, přestože své doznání odvolal, protože z něj bylo „vynuceno mučením“. Verdikt zdůvodnila tím, že šlo o čin pramenící z „extremistické a rasové ideologie a Ben Uliel chtěl, aby obyvatelé domu zemřeli jen proto, že jsou Arabové“. Navíc neprojevil lítost. Šin Bet rozsudek uvítala jako „významný mezník v boji proti židovskému terorismu“.

Řada ultraortodoxních židů však tyto zločiny neodsuzuje, a někteří je dokonce schvalují nebo pomáhají pachatelům uniknout spravedlnosti. Mládež z pahorků má stále mnoho příznivců. Právnická skupina Chonenu, která židovské extremisty často obhajuje, vypsala po Ben Ulielově odsouzení finanční sbírku na jeho podporu a během jediného dne vybrala 158 000 dolarů od 1700 dárců. Mezi nimi byl i premiérův syn Jair Netanjahu.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus