Od únosu tří izraelských studentů ve věku šestnáct až devatenáct let na Západním břehu Jordánu uplynuly skoro dva týdny, ale pátrání zatím nepřineslo žádné výsledky.

Desetitisíce vojáků podnikají snad největší pátrací operaci v dějinách a zároveň likvidují Hamas, který je podle Izraele pachatelem únosu. Někteří komentátoři ji přirovnávají k tažení egyptského prezidenta Sisího proti Muslimskému bratrstvu. Bezpečnostní složky uzavřely Hebron, prohledaly skoro 2000 domů a desítky vodních nádrží, studní a jeskyní a zavřely na 70 charitativních institucí Hamasu, které jsou hlavním zdrojem popularity hnutí. Objevily při tom desítky tunelů s východy v soukromých domech a dvacet tajných továren na výrobu zbraní a zabavily množství pušek, granátů a munice. Zadržely přes 370 Palestinců podezřelých z terorismu, z toho téměř 270 členů Hamasu. Pětapadesát z nich tvoří bývalí vězňové propuštění v rámci výměny za vojáka Gilada Šalita před necelými třemi lety. Mezi zatčenými je i jeden, který letos v dubnu zastřelil izraelského policistu a zranil jeho ženu a děti. Propuštění vězňové se museli před svým odchodem písemně zavázat, že se k terorismu nevrátí, a ti, co slib nedodrželi, si teď budou muset odpykat zbytek trestu. Hlavní odpůrci osvobozování teroristů, izraelští ministři hospodářství Naftali Bennett a zahraničí Avigdor Liberman, zdůraznili, že už žádnou podobnou výměnu ve vládě nikdy nepodpoří.

Hamas vybízí Palestince k intifádě a z pásma Gazy opět létají každý den rakety. Od začátku roku jich izraelské území zasáhlo přes 200 a armáda podniká se stejnou pravidelností letecké odvety.

Mezinárodní společenství znepokojuje víc než únos teenagerů razance izraelské operace, a tak jako vždy vybídlo Izrael ke „zdrženlivosti“. Ještě rozhořčenější je palestinská ulice; stále častěji dochází k potyčkám s vojáky, které skončily smrtí čtyř Palestinců. Hněv je namířen i proti předsedovi palestinské samosprávy Mahmúdu Abbásovi, který únos jednoznačně odsoudil a jehož bezpečnostní složky úzce spolupracují s izraelskými při pátrání po rukojmích.

Nejvíc se na něj zlobí Hamas. Jeden z jeho nejvyšších představitelů Muhammad Nazzál v pondělí dokonce prohlásil, že Abbás „pohřbil“ dohodu o usmíření, jejímž výsledkem bylo začátkem června sestavení vlády národní jednoty. Abbásova spolupráce s Izraelem však není jediný důvod rozladění Hamasu. Smíření nesplnilo jeho očekávání – Egypt neotevřel hranice v Rafáhu a oznámil, že to udělá, až je bude ovládat samospráva, a nový palestinský kabinet odmítl hradit platy 50 000 zaměstnanců Hamasu v pásmu Gazy, protože nemá peníze, řekl v pondělí premiér Ramí Hamdalláh.

Izraelská operace mezitím stále pokračuje. V úterý vláda rozhodla, že ji poněkud zmírní, aby o nadcházejícím ramadánu nevypukly masové nepokoje, a uvolnila blokádu Hebronu. Chce se teď víc soustředit na zpravodajské informace.

Hamas však utrpí velké ztráty, i když popularita u Palestinců se mu díky únosu zvýšila – přijde o pracně vybudovanou infrastrukturu, která mu měla ve vhodný čas umožnit ovládnout Západní břeh. Jenže Izrael zatím svého cíle nedosáhl – po Ejalu Jivrachovi, Giladu Šaarovi a Naftalim Frenkelovi jako by se slehla zem. Rostou tak obavy, že jsou mrtví.

Vysíláno na ČRo Plus, publikováno na www.rozhlas.cz/plus