Oslavy nového roku 5880 (židovského) skončily a na izraelské povolební scéně se objevila nečekaná komplikace. Pro mě osobně představuje zklamání. Vždycky, když se přestane jednat, ač je o čem, je to neblahé.

A v Izraeli je o čem jednat. Připomeňme, co mělo být – a co nebude. Ve středu 2/10 dopoledne se měly setkat vyjednávací týmy obou nejsilnějších stran: Modrobílých (lídr: Benjamin Gantz, 33 mandátů v Knesetu) a Likudu (lídr: úřadující premiér Benjamin Netanjahu, 32 mandátů). To druhé číslo (32) není ovšem tak docela přesné. Likud má sice ve Shromáždění (parlamentu) 32 zástupců, ale díky dohodě o společném postupu s volební aliancí Yamina (3 strany) a oběma ultraortodoxními partajemi v rámci formování koalice má sílu 55 mandátů (ze 120).

Gantz je na tom hůř: má sice jako potenciální premiér podporu 54 zákonodárců včetně 10 Arabů, ovšem s touto arabskou podporou nemůže počítat při formování vlády. Reálně tak má „jeho“ koalice sílu 44 poslanců (Modrobílí 33, aliance Labouristé/Gešer 6 a Demokratická unie 5). I kdyby se k nim přidala Liebermanova strana Izrael, náš domov (8 mandátů), je to stále málo – a hlavně méně než kolik má Netanjahu: pouhých 52 hlasů.

Jak už bylo řečeno a napsáno bezpočtukrát, ani jedna z velkých stran nemá za současného stavu věcí zajištěnou, ani se svým partnery, většinu 61 či více mandátů. Proto se na stole objevila varianta velké koalice (vláda národní jednoty, národně-liberální koalice) tvořená Modrobílými a Likudem. Ta by měla v součtu 65 parlamentních křesel, tedy solidní většinu. Problém je ovšem v tom, že Netanjahu se drží zmíněné povolební úmluvy s ostatními pěti pravicovými formacemi (model „Likud + 5“ = 55 mandátů), což znamená, že při jednání s Modrobílými nejedná pouze za Likud, ale za celý pravicový „blok 55“.

A jak se v úterý 1/10 ukázalo, tato skutečnost způsobila zhroucení rozhovorů plánovaných na středu. To je ono zklamání: ačkoli se obě strany předtím dohodly, že v rokování budou ve středu pokračovat, zprávou číslo jedna v Izraeli v úterý bylo, že obě schůzky (vyjednavačů a později obou lídrů) Modrobílí nečekaně zrušili. Podle webu i24news Modrobílí soudí, že „nebyly splněny předpoklady nezbytné pro to, aby rozhovory přinesly nějaké výsledky“. Likud uvedl, že je „šokován“ (tomu se nedivím, já také), a Netanjahu vyzval Gantze k odpovědnosti a k návratu k jednáním.

Web listu Jerusalem Post ovšem v úterý uvedl, že problémem je podle Modrobílých mimo jiné právě to, že se Likud stále drží „bloku 55“. Jinými slovy, Gantz a spol. chtějí vyjednávat pouze s Likudem, nikoli s „Likudem Plus“.

Má tato část izraelského povolebního patu nějaké východisko? Nabídl ho prezident Reuven Rivlin. Jak připomněla v Jerusalem Postu vedoucí redaktorka Lahav Harková: Rivlin navrhl „paritní vládu“, což znamená, že vládní portfolia by byla rovnoměrně rozdělena mezi pravicový blok a Modrobílé. Ti s 33 křesly (v Knesetu) by tak měli stejnou výkonnou pravomoc jako pravice s 55 mandáty.

Modrobílí na tento kompromis ovšem neslyší. Pat tudíž pokračuje. Míří Izrael k třetím předčasným volbám za sebou? Nepředbíhejme.