29.5.2020 | Svátek má Maxmilián, Maxim


IZRAEL: Na výpravě za vánoční náladou ve Svaté zemi

25.12.2008

Dokonce ani ta teplota nesedí. Je sucho a horko. Země vzdychá pod nedostatkem vody. Hladina Genezaretského jezera je nízko jako ještě nikdy. K nějaké vánoční náladě má Svatá země velmi daleko. Kdo by ji chtěl aspoň trochu zažít, musel by zavítat do křesťanských center Blízkého východu. Ulicemi libanonského hlavního města Bejrútu se prodírají náklaďáky s nadživotními figurínami Santa Klause. Jejich tlampače vyhrávají kýčovité západní melodie v arabském podání. Stejné figuríny potkáte na Kypru. Vánoční stromy raší všude jako houby po dešti. Na náměstí před larnackou radnicí stojí obrovský betlém. Koledy tu fidlují pro změnu po řecku.

Na opačné straně od Kypru, na jižním pobřeží Anatolie, se nachází domov svatého Mikuláše. Antické město Myra se dnes nazývá Demre. Ve čtvrtém století zde prý Mikuláš, syn bohatých rodičů a pozdější biskup v Myře, rozdělil svůj majetek mezi chudé. Lidé věřící v Ježíše Krista to zde nemají snadné, dnes jako tenkrát. Muslimové prodávají tykvovité Mikuláše turistům. Nadživotní "Santa Klaus" se zde představuje pod rudou tureckou vlajkou.

Sekulární Izraelci závistivě pokukují západním směrem, sledují dánský mikulášský špektákl v televizi, zaletí si na několikadenní nákupy do Evropy - nebo si Mikuláše "dovezou" z Německa. V samotném Izraeli však vládne docela obyčejný všední den. Jen málokdo chápe, že "Santa Klaus" nebo "vánoční stromek" mají s vlastním poselstvím Vánoc stejně málo společného jako Mikuláš z Myry s hvězdou a půlměsícem na turecké národní vlajce.

Na arabském tržišti jeruzalémského Starého Města si prohlížím betlémové figurky, vyřezávané v Betlémě z olivového dřeva. Stojí tu po celý rok. Proud návštěvníků nijak neochabuje. Jen za prvních 10 měsíců roku 2008 navštívilo Izrael 120.000 Němců - o 40 procent více než za stejné období roku předchozího. Překonán byl i dosavadní rekord z r. 2000. Ale co má vánoční nálada, kterou marně hledám, společného s příchodem Mesiáše?

Svatá země žízní po dešti. V Bibli je déšť projevem Boží přízně. Žádná země tolik nevolá po vykoupení jako země izraelská a její národ. Raketové ostřelování připomíná obyvatelům jihoizraelského Sderotu denně, jak naléhavě potřebují záchranu. Přesně totéž platí o všudypřítomných bouřkových mračnech hrozících ze severu. Šíitská milice Hizballáh v Libanonu má dnes - pokud jsou odhady tajných služeb správné - více než dvojnásobek raket proti začátku druhé libanonské války v létě 2006. Jejich dostřel ohrožuje prakticky veškeré obyvatelstvo židovského státu.

Nikdo dnes nedokáže najít prostředek, jak zabránit Íránu s jeho prezidentem posedlým apokalypsou, aby se dostal k atomové zbrani. Neustále opakované vyhrůžky, že ostudná izraelská skvrna bude z mapy světa vymazána, bere Izrael velmi vážně. Jen ten, kdo chápe, jak všestranně je zážitek holocaustu vepsán do vědomí Izraelců, dokáže odhadnout, jak výbušný potenciál takové hrozby v sobě skrývají. Stát Izrael bude sotva čekat nečinně, až Mahmúd Ahmádinežád bude mít v ruce prostředky, aby "ostudnou skvrnu" z mapy světa vymazal.

Zeď, která rozděluje Jeruzalém a odděluje místo Ježíšova narození od Izraele, ukazuje bolestně, jak se lidé snaží řešit konflikty. "Náš peace process (mírový proces) je piece process (kouskový proces), řekl mi před několika lety jeden zoufalý ortodoxní žid (slovní hříčka: v angličtině se obojí vyslovuje stejně - pís proses). "Abychom dosáhli míru (peace), všecko prostě roztrháme na kousky (piece) - zem, tohle město, národy, naše vztahy, dokonce i lidi. Ale "peace", kterého tím rozkouskováním chceme dosáhnout, je přece opakem k šalom," vysvětluje dál. "Hebrejské šalom pochází se šalem, a šalem znamená úplný, nedotčený, neporušený, spojený.

Hlavní pozornost izraelského národa však v těchto dnech nepoutá zahraniční politika, nýbrž bídné vnitřní poměry ve vlastní zemi. Rozbíhající se volební boj odhaluje frustraci lidí. Mnoho politiků platí za nespolehlivé, rozhádané a zkorumpované. Přitom to nejsou pouze jednotlivci, kteří podlehli pokušení moci nebo bohatství. Je to celý systém, společnost, atmosféra, jak spolu lidé navzájem zacházejí, násilí v rodinách - a především bezradnost tváří v tvář všem těmto problémům.

"Narodilo se nám dítě, je nám dán syn!" Když před dvěma a půl tisíciletími prorok Izaiáš toto poselství zvěstoval poprvé, nepanovala v Izraeli také žádná vánoční atmosféra. V Izaiášovi 9 se mluví o lidu, který "chodí v temnotách", o "tíživém jhu", o "vojenských botách", o "plášti vyváleném v krvi" a ohni, který to všechno spálí. A do této situace přichází "kníže pokoje", jehož "šalom" bude bez konce. Židovský lid, ani ti Židé, kteří věří v Ježíše, neslaví Vánoce, nýbrž chanuku. Letos se ty dva svátky dokonce kryjí. Do jisté míry je tedy v Izraeli přece jen vánoční nálada, protože některé chanukové melodie jsou "vypůjčené" z vánočních písní. Chanuka připomíná nové posvěcení chrámu ve 2. století před Kristem, když byl předtím znesvěcen pohanskými Řeky. Tuto událost popisují apokryfní knihy Makabejské. Od 21. do 28. prosince zapalují židovské rodiny každý večer další svíčku na osmiramenném chanukovém svícnu. Připomínají si tím rabínskou tradici. Makabejci sice dokázali vymést z chrámu pohanství, ale nepodařilo se jim včas opatřit čistý olej k jeho posvěcení. K tomu byl nutný zázrak.

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP www.israelnetz.com

přeložil Pavel Mareš

Ilustrační obrázky k tomuto článku najdete v mém archivu
Obrázky z Kypru vyvoláte, když vpravo nahoře do vyhledávacího pole napíšete "Christmas in Cyprus".
Obrázky z Turecka analogicky vyvolá klíč "Christmas in Turkey"
Obrázky z chanukových oslav na
http://www.gerloff-pics.com/thumbnails.php?album=68
http://www.gerloff-pics.com/thumbnails.php?album=68&page=1 a dalších stránkách (viz čísla vpravo dole)
Vánoce v Betlémě na http://www.gerloff-pics.com/thumbnails.php?album=68, http://www.gerloff-pics.com/thumbnails.php?album=69&page=13 a stránkách předchozích.



Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.