Stalo se 13. října 2015. Žid s jarmulkou na hlavě vstoupil do obchodního centra ve městě Kirjat Ata v sousedství severoizraelské Haify. S nožem v ruce. Jeho cílem byla pomsta.

Izrael prožíval intenzivní fázi intifády nožů. Téměř neminul den, aby se v médiích neobjevily zprávy o Arabech bodajících nevinné Židy. Nikdo si nikde nebyl jist: na chodníku, v dopravním prostředku, při nákupu, na zastávce. Kdekoli mohl jakýkoli Arab vytáhnout dobře ukrytý nůž a bodat, bodat, bodat.

Zkusme se vžít do psychologie všedního dne. U nás: vstoupíte do tramvaje, metra, autobusu – a řešíte ve své mysli všechno možné, jen ne eventualitu, že vás kdokoli může píchnout do zad či krku.

V Izraeli: vstoupíte do dopravního prostředku a nikdy nemůžete vypustit z hlavy onu noční můru: co když? Co když opodál stojící mladík, který vypadá jako Arab, má v rukávu nůž? To není paranoia, ale nezbytná obezřetnost.

Není divu, že někteří izraelští Židé toho měli plné zuby. Jeden z nich, Šlomo Pinto, se rozhodl oplatit Arabům stejnou mincí.

Lze s ním souhlasit? Nikoli. Lze se mu divit? Nikoli.

Člověk míní, život mění. Šlomo měl v úmyslu pobodat nějakého Araba. Jenomže se při výkonu svého zločinu pomsty dopustil krutého omylu.

Uri Razkan, Žid jako Šlomo, byť patrně ne ultraortodoxní, ale to na šílenosti příběhu nic nemění, v obchodním centru právě doplňoval zboží. Šlomo, který vstoupil do této části obchodu (zřejmě šlo o diskontní prodejnu řetězce Shufersal), usoudil, že se jedná o Araba, přiblížil se k němu a začal ho bodat. Se slovy „Zasloužíte si to, vy arabský bastardi.“ Urimu se ještě podařilo uniknout ven – a pak skončil se středně těžkým zraněním v nemocnici.

Šlomo byl zatčen, umístěn do vazby vazbě a v pondělí 27/2/2017 vyslechl verdikt. Ten zahrnuje finanční trestu ve výši 50 tisíc nových izraelských šekelů (odškodnění pro Uriho) – a 11 let ztráty svobody.

Soud neobměkčilo to, že se Šlomo své oběti omluvil a svůj čin značil jako špatný, neboť jeho lítost vyhodnotil jako pouze částečnou. Šlomo nelitoval svého činu jako takového, nýbrž pouze svého omylu, že zaútočil na Žida. Kdyby se Uri nejmenoval Uri, ale třeba Hassan, a byl to izraelský Arab, patrně by na svůj čin pohlížel jinak. Zločin by to ale byl stejný, neboť jeho obětí by byl nevinný člověk.

V každém případě je Šlomo vinen pokusem o vraždu a odsouzen byl po právu. Vždyť, kdyby Uri nebyl dostatečně mrštný a neutekl „hrobníkovi z lopaty“, nemusel být dnes mezi živými. A nenávistná intifáda nožů, která celé toto běsnění vyvolala, by měla o další nesmyslnou oběť navíc.

Obrazová dokumentace

Boj o život. 1 - útočník Šlomo Pinto, 2 - napadený Uri Razkan, 3 - Šlomův nůž, 4 - na zem spadlá Šlomova jarmulka (kterou si po útěku Uriho, který se mu naštěstí vysmekl, a následném úprku z obchodu nezapomněl ze země sebrat. (Zdroj: Times of Israel)

Celkový pohled na scenérii v době útoku prostřednictvím kamery CCTV. (Zdroj: Times of Israel)