Ve čtvrtek ráno vynesl obvodní soud v Tel Avivu rozhodnutí, které šokovalo celý Izrael – bývalý prezident Moše Kacav je vinen ze dvou znásilnění, sexuálního obtěžování a z maření výkonu spravedlnosti. Může být odsouzen ke čtyřem, ale i k šestnácti letům vězení, ale rozsudek zatím nepadl, protože Kacavovi obhájci se chtějí odvolat.

Případ začal před čtyřmi lety, kdy Kacava, tehdy ještě v prezidentské funkci, obvinila nejprve jedna žena a potom i několik dalších. První z nich, dodnes známou pouze pod prvním písmenem hebrejské abecedy Alef, znásilnil Kacav už v roce 1998, kdy byl ministrem cestovního ruchu. Sexuálního obtěžování se však dopustil i později jako prezident, dokonce přímo v prezidentském paláci, a ve dvou takových případech byl soudem shledán vinným.

Původně byl vyšetřován i kvůli podezření ze zneužití pravomoci, neoprávněného nákupu dárků z prezidentského rozpočtu, odposlouchávání zaměstnanců a prodávání prezidentských milostí, ale z těchto činů nakonec obžalován nebyl. I obvinění ze sexuálního obtěžování bylo víc, ale některé tyto činy už byly promlčeny.

Soud dospěl k názoru, že tvrzení mladých žen jsou věrohodná a podepřená důkazy, zatímco Kacav důkazy pro svou údajnou nevinu nemá, stejně jako svědky a ani alibi. Jeho verze událostí je „samá lež“, prohlásil soudce. Připomněl také, že Kacav ženy nutil, aby mu psaly milostné dopisy, aby tak získal falešný důkaz, že nešlo o znásilnění. Obžalovaného osvobodil jen v jediném bodě – zastrašování svědka.

Kacav rozhodnutí soudu vyslechl v nevěřícném úžasu, protože byl přesvědčen, že bude obvinění zproštěn. Za výsledek si však může sám. Před dvěma lety mu byla nabídnuta soudní dohoda – žalobce by zrušil obvinění z nejvážnějších zločinů, pokud se Kacav přizná k sexuálnímu obtěžování. Za to by byl odsouzen pouze podmíněně. Návrh soudu tehdy pobouřil izraelskou veřejnost a vyvolal i demonstrace, ale zbytečně – Kacav dohodu odmítl. Za velkého mediálního humbuku prohlásil, že je nevinen a soud podstoupí, aby se očistil.

Zkusil snad úplně všechno – požadoval výměnu soudců kvůli údajné podjatosti, očerňoval ženy, které ho obvinily, a kritizoval média, že na něj pořádají štvanici. Tvrdil, že je obětí spiknutí politických nepřátel a pomsty propuštěných zaměstnanců, a přirovnal se dokonce k Alfredu Dreyfusovi a obětem mccarthyovského honu na čarodějnice. Podle tehdejších průzkumů mu však nevěřilo 93% lidí, a jak dnes upozornil jeden komentátor, Kacava k soudu nepřivedla štvanice médií, ale jeho vlastní charakter. Loni v březnu byl oficiálně obžalován a soud trval půldruhého roku.

I celý případ rozpoutal Kacav. Před čtyřmi lety, ještě jako prezident, oznámil policii, že ho vydírá jistá žena – právě ta, která ho nařkla ze znásilnění. Policie však pro jeho tvrzení nenašla dost důkazů a naopak začala vyšetřovat obvinění vznesená proti němu.

65letý Moše Kacav se narodil v Íránu a do Izraele se přistěhoval jako dítě. Hned v mládí vstoupil do pravicového Likudu, stal se poslancem Knesetu a působil už ve vládách premiéra Menachema Begina a Jicchaka Šamira v osmdesátých letech. Ministrem cestovního ruchu, kdy se dopustil znásilnění, byl v tehdejším prvním kabinetu současného premiéra Binjamina Netanjahua. Prezidentem ho Kneset zvolil v roce 2000, kdy k překvapení většiny Izraelců zvítězil nad Šimonem Peresem. Ten se stal hlavou státu až v roce 2007, kdy Kacav pod tlakem svého sexuálního skandálu nakonec rezignoval dva týdny před koncem sedmiletého mandátu.

Pro izraelskou veřejnost byly šokující už samotné obvinění a oficiální obžaloba. I když jsou skandály v politických kruzích v Izraeli poměrně časté, a občas se týkají i sexuálního obtěžování, ještě nikdy nebyl žádný politik usvědčen ze znásilnění, a už vůbec ne prezident, který má být vzorem morální čistoty a bezúhonnosti. Z prezidentské funkce sice předčasně odstoupil i Kacavův předchůdce Ezer Weizman kvůli podezření z korupce, ale to se nikdy neprokázalo a Weizman nikdy nebyl obviněn.

Izraelská média i politikové si dnešní rozhodnutí soudu pochvalují. Zdůrazňují, že v očích spravedlnosti nikdo nestojí nad zákonem, že jsou si všichni rovni a že rozhodnutí dělá čest izraelské spravedlnosti. Podle obyčejných lidí však rozhodně nedělá čest Izraeli. Znechucení a pocit studu z toho, jaký člověk zastával funkci prezidenta, jsou nepopsatelné – Kacav udělal své zemi ostudu v době, kdy je její mezinárodní postavení mimořádně nepříznivé.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6