Profesor Geršon Galil z oddělení biblických studií Haifské univerzity se domnívá, že nalezl nejstarší hebrejský biblický text, a jeho rozluštění pokládá za průlom v biblickém bádání. Je to pět řádků vybledlého písma ze starohebrejských znaků, zapsaných inkoustem a uchovaných na střepu z pálené hlíny asi 15 krát 16,5 cm, které vzbudily rozruch.

Hebrejský text pochází údajně z 10. století před Kristem, z doby krále Davida, a byl nalezen před půldruhým rokem při vykopávkách vedených profesorem Josefem Garfinkelem na Chirbet Kejjafa v údolí Ela. Ekumenické vydání bible toto údolí, ve kterém došlo k pověstnému střetnutí pasáčka Davida s pelištejským válečníkem Goliášem, nazývá „Údolím posvátného stromu“.

Jestliže se haifský profesor nemýlí, byl by to dosud nejstarší známý biblický text. Profesor Galil, který promoval na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě a je autorem „Chronologie králů Izraele a Judy“, nachází v popsaném střepu „historický důkaz, že izraelské království existovalo už v 10. století před Kristem“.

Tento nález je však významný nejen pro historické bádání, nýbrž i pro teologii. „Přinejmenším část biblických textů byla sepsána o staletí dříve, než nám dosud předkládala současná věda,“ říká Galil. Skutečnost, že takový text mohl vzniknout na periférii izraelského království, předpokládá podle jeho názoru, že v oné době museli v hlavním městě Jeruzalémě být už velice zdatní písaři. „Takže v dobách panování Davida skutečně byli v Izraeli písaři, kteří dokázali sepsat takové literární texty a náročná dějepisná díla jako je kniha Soudců nebo knihy Samuelovy.“ Objev působivých opevňovacích staveb v Chirbet Kejjafa v údolí Ela a v nich takových náročných textů odporují veškerým spekulacím, které chtějí popírat existenci izraelského království v 10. století před Kristem.

Text na hliněném střepu mluví o otrocích, vdovách a sirotcích. Jeho řeč je podle badatelů charakteristická a ve srovnání s jinými starověkými jazyky v oblasti typická pro hebrejštinu. Sociální prvky jsou podle Galila osobitým znakem hebrejské pospolitosti a jsou typické u biblických proroků, zatímco okolní kultury se vyznačovaly opěvováním bohů a starostí o jejich tělesné potřeby. Izaiáš 1,17, Žalm 72,4 a 2. Mojžíšova 23,3, tak jako i jiná místa Písma upomínají přesně stejným způsobem na sociální práva vdov, sirotků a cizinců.

© Johannes Gerloff, Křesťanský mediální svaz KEP

přeložil Pavel Mareš

www.israelnetz.com

Přepis nalezeného textu:

[…………………………………]
1' ’l t‘œ w‘bd ’[t ….…]
yt[m]? [‘]b[d] w’lm[n] špt? 2' špt
3' [w]gr [r]b ‘ll rb [d]l w
4' ’[l]mn šqm ybd mlk
5' ’[b]yn [w]‘bd šk gr t[mk]

[…………………………………………………]
1' ...nebudeš dělat, nýbrž sloužit [Pánu].
2' zajisti právo otr[oku] a vdo[vě] / zajisti právo sirot[ku]
3' [a] cizinci. [Za]staň se dítěte / zastaň se nuz[ného a]
4' vdovy. Napřim [chudáka] rukou královskou.
5' Chraň nuz[ného a] otroka / [pode]při cizince.

Snímky z „Emek HaEla“, Údolí posvátného stromu na stránkách autora.