Rada schválila sporné nařízení o obnově přírody. Rozhodl hlas rakouské ministryně, která se vzepřela vlastní vládě. Komise uveřejnila jarní balíček evropského semestru a předložila návrh rozpočtu na rok 2025.

Pondělí 17. června 2024

Rada definitivně schválila kontroverzní návrh nařízení o obnově přírody, nad jehož osudem dlouho visel otazník. Jde o součást Zeleného údělu, která nesouvisí přímo s klimatickou politikou, ale s ochranou biologické rozmanitosti. I když se obsah během vyjednávání podařilo částečně zmírnit, vyvolává nový předpis obavy zejména kvůli nepřiměřeným zásahům do zemědělství, vlastnických práv nebo rozvoje venkova. Podmínky pro dosažení kvalifikované většiny byly splněny u kritéria množství obyvatel jen těšně, a to díky hlasu Rakouska. Rakouská ministryně životního prostředí Leonore Gewesslerová ze strany Zelených přitom hlasovala v Radě pro návrh, přestože k tomu neměla mandát od své vlády. To silně otřáslo rakouskou vládní koalicí. Kancléř Karl Nehammer z ÖVP tento krok tvrdě odsoudil, ale vládu padnout nenechal. Postup ministryně utržené ze řetězu ale bude mít soudní dohru, a to (kromě vnitrostátního projednávání zneužití pravomoci) patrně i u Soudního dvora EU, kde se rakouská vláda bude dožadovat rozhodnutí o neplatnosti přijatého nařízení.

Vedoucí představitelé členských států na neformálním večerním zasedání, které se protáhlo do noci, zatím nenalezli shodu na obsazení vrcholných unijních postů pro další období, totiž funkce předsedy Komise, předsedy Evropské rady a vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku. K této otázce se lídři vrátí na summitu 27. a 28. června, který by měl rozhodnout. Pravděpodobné je, že v čele Komise bude pokračovat Ursula von der Leyenová, zatímco zbylé dvě funkce by mohli obsadit Portugalec António Costa a Estonka Kaja Kallasová.

Úterý 18. června

Maďarsko představilo priority svého nadcházejícího předsednictví v Radě, logo a také motto „Make Europe Great Again“. Maďarské předsednictví začne 1. července a bude trvat do konce roku.

Středa 19. června

Komise uveřejnila jarní balíček dokumentů v rámci evropského semestru. Evropský semestr je každoroční cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Jarní balíček obsahuje především zprávy o jednotlivých zemích a doporučení pro ně.

Komise dále předložila návrh rozpočtu EU na rok 2025. Výdaje by měly dosahovat 199,7 miliardy eur, k čemuž by se mělo připojit cca 72 miliard eur vyplácených z nástroje NextGenerationEU (fondu obnovy).

Rada informovala o loňských výsledcích fungování Evropské multidisciplinární platformy pro boj proti hrozbám vyplývajícím z trestné činnosti (EMPACT). V rámci ní spolupracují členské státy, agentury EU a další aktéři v boji proti organizovanému zločinu a závažné přeshraniční trestné činnosti. Operace pod záštitou EMPACT prý vedly v roce 2023 mimo jiné k 13 871 zatčením, k zabavení více než 197 tun drog nebo k identifikaci 7 500 obětí obchodování s lidmi.

Čtvrtek 20. června

Komise a vysoký představitel pro zahraniční a bezpečností politiku na Světový den uprchlíků prohlásili, že znovu potvrzují neochvějný závazek EU být předním globálním dárcem na podporu uprchlíků po celém světě a že se zavazují posílit úsilí, aby EU zůstala místem, kde uprchlíci najdou ochranu a bezpečí.

Komise spustila projekt Evropské solární akademie. Ten by měl pomoci zajistit kvalifikované pracovníky pro výrobu fotovoltaiky v EU.

Pátek 21. června

Hnutí ANO oznámilo odchod z unijní politické frakce Renew i ze strany ALDE. „Ani Renew ani ALDE nejsou připraveny udělat dostatečnou revizi Green Dealu, jak my to máme v programu. Část této frakce chce dokonce přitvrdit v tom zeleném šílenství,“ prohlásil Babiš. Zatím není jasné, do které frakce ANO vstoupí.

Autor je odborník na evropské právo. Publikuje na svém blogu.