Dosud převládající názor, za který například ekonom Douglas North dostal Nobelovu cenu za ekonomii, říká, že hlavním důvodem růstu bohatství západní civilizace byla dobře definovaná majetková práva a instituce, které je efektivně vymáhaly. Plus pracovní morálka, konkurence a rozvoj vědy.

Podle knihy Leave me Alone ani jeden z dosud uváděných důvodů plně nevysvětluje, co vedlo k explozi průmyslové produkce na počátku 19. století. V recenzi knihy shrnul profesor ekonomie Donald J. Boudreaux její hlavní myšlenku takto:

Do 17. století nepožívali lidé, kteří si vydělávali na živobytí obchodem, žádný respekt od společnosti. Obchodníci a ostatní lidé pohybující se v obchodu, byli tolerováni. Ale lidé se na ně dívali skrz prsty a hovořili o nich s despektem. Na rozdíl od rytířů, kteří si ušpinili ruce čestně krví svých nepřátel, si je obchodníci ušpinili nečestným způsobem, tedy ziskem. Na rozdíl od aristokracie, která si vydělávala s noblesou pronájmem svých pozemků, se obchodníci stali bohatými jaksi podloudným způsobem – obchodováním se zbožím.

Nedostatek respektu od společnosti je daň. Tuto daň nevybírá stát, ale na tom nesejde. Je uvalena společností. A jako ostatní daně tato „daň z pohrdání“ odrazuje lidi od činností, na které je uvalena. Historický zvyk uvalovat daň z pohrdání na obchodní aktivity odrazovala ty nejlepší a nejaktivnější od kariéry v obchodu a podnikání. Jako každá daň omezovala nežádoucí činnost na minimum.

(Pozn. autora: Takzvaná Needhamova otázka je historická záhada, která se snaží přijít na kloub tomu, proč Čína zaostala za západní civilizací, když před 500 lety byla daleko před Evropou téměř ve všem. Vynalezla střelný prach, magnetický kompas, papír a tisk, podle Francise Bacona tři nejvýznamnější vynálezy na cestě k současné civilizaci. Jedním z možných důvodů je fakt, že v Číně byl úředník vždy více než obchodník.

V Japonsku proběhly v 19. století reformy Meidži, které zahájily éru industrializace. Až do té doby bylo pořadí váženosti osoby následující: císař, šlechtic daimjó, vojevůdce šógun, sedlák, řemeslník, obchodník, jakýkoli Korejec.)

Samozřejmě, že existoval pokrok před průmyslovou revolucí. Kovářské techniky se vylepšovaly. Plachetnice byly dokonalejší. Ale nepřicházelo mnoho inovací vyvolaných trhem. Ve společnosti neexistovala úporná snaha o vyvinutí zcela nových výrobků pro širokou veřejnost, která byla charakteristická pro velkou část minulých dvou století.

Omezená tvořivost
Tvořivost omezená na zdokonalování známých výrobků není dostatečně tvořivá, aby dala světu masový rozkvět. Ten je umožněn destruktivní tvořivostí, která přijde se zcela novým produktem, jenž nahradí ten starý. Nedestruktivní inovace jsou příliš zdvořilé, neboť nepředstavují žádné významné ohrožení stávajících struktur.

Společnost se na inovace, které ničily pracovní místa při výrobě starých produktů, dívala před průmyslovou revolucí s despektem. Pak přišel Adam Smith a další autoři doby osvícenství, kteří obhajovali svobodnou obchodní výměnu jako motor pokroku.

Zisk je dobrá věc

Postupné a pomalé zrušení společenské daně z pohrdání pro lidi, kteří se věnovali obchodu, vedlo k rozvoji institucí, které zajistily, že se výrobní inovace stanou pro lidi výnosným podnikáním.

Bez daně z pohrdání se obchod začal rozvíjet rychleji. Rostoucí obchodní aktivity vedly ke zvětšování dostupných trhů. Čím větší byly dostupné trhy, tím větší byl potenciální zisk pro nové produkty, které byly lepší nebo levnější než ty staré. Odstranění daně z pohrdání přineslo v souladu s ekonomickými teoriemi zvýšení aktivity v obchodu a podnikání, která vedla k explozivnímu růstu počtu inovací, jež změnily lidem život.

Dejte se do toho!

Samotná kniha Leave Me Alone uvádí:

Británie se stala bohatou zemí a po ní Západ a posléze další části světa během několika generací, protože došlo ke změně v etice, rétorice a ideologii. Je to zvláštní, že by stačila pouhá myšlenka.

Ale nové myšlenky předcházejí novým výrobkům. Někdo musí přijít s novým nápadem a musí takových lidí být tisíce. Důvodem pro přicházení s novými nápady byla nová instrukce od společnosti „dejte se do toho“, kterou inspirovala nová rétorika a ideologie svobodné společnosti.

V roce 1753 napsal Samuel Johnson text, ve kterém oslavoval inovace: Že se mnohé pokusy těchto mužů nepovedou, to můžeme předpokládat. Ale pouze od těchto mužů a jen od nich můžeme čekat, že zkultivují ty části přírodního bohatství, které dosud leží nevyužity. Pokud budou společností odrazováni, nové objevy se nedostaví. Je proto dobré podporovat ty, kdo se snaží zrychlit pokrok, neboť často uspějí nad očekávání.

Více paragrafů, více byznys?

Dejte obyčejným lidem svobodu a zbavte je staré tyranie, která na sebe v současnosti bere podobu nekonečných regulací a politik, a oni začnou vymýšlet nové věci. Ve svobodné zemi je mohou začít uplatňovat a tisíce inovací, maličkých i velkých, zajistí blahobyt.

Rčení o bohatých, kteří se stanou bohatšími, a chudých, kteří zchudnou, neplatí. Ekonom Joseph Schumpeter shrnul, co se myslí kapitalistickým úspěchem: Královna Elizabeth měla hedvábné punčochy. Kapitalistický úspěch nespočívá typicky v tom, že královna bude mít více hedvábných punčoch, ale že si je budou moci koupit i ženy z továren a bude je to stát stále méně a méně úsilí.

Poskytl server Sýr zdarma