Nebylo to jen jednou. Stalin a Spojenci sice přijali od německé vlády kapitulaci 9. května, ale Německo opakovaně skládalo zbraně už od 3. května.

Druhá světová neskončila pádem Berlína (2.5.), ale bez velké pozornosti de facto 3. května na baltickém pobřeží v německé provincii Schleswig-Holstein. Tam britský generál Montgomery přijal misi důstojníků vyslaných německou vládou, kteří ho kontaktovali den předtím stran vyjednání příměří. Co následovalo byla ze strany západních Spojenců chaotická, týdenní improvizace a dohadování mezi americkým a britským velením, vládami a Vrchním spojeneckým velitelstvím v Evropě (SHAEF).

Výsledkem bylo že Stalin neztratil iniciativu při své přípravě poválečného "uspořádání" věcí. Jak předpověděl při jednáních s americkou stranou o spojenecké politice k blížící se porážce Německa Winston Churchill: "K čemu je vojenské vítězství, které dodá politickou prohru?"

Přitom podmínky pro spojenecký triumf existovaly ještě začátkem dubna 1945.

6. dubna generál Montgomery prohlásil, že má Berlín na dosah a že by měl být Spojenci dobytý. Devátá U.S. Army byla v Magdeburgu, 80 km od Berlína, a hlásila, že mezi ní a Berlínem nejsou "žádné německé síly, co stojí za zmínku".

Jeho nadřízený, generál Eisenhower, plán zamítl coby politikaření, které by zbytečně riskovalo americké životy. Generál Eisenhower do konce dubna věřil německé mystifikaci o "Alpenfestung" a poslal většinu své armády do Bavorska, ne k Labi. Rudou armádu v tu dobu Němci dočasně zastavili na Odře, takže vyrazila na Berlín teprve 16. dubna.

29. dubna se na Hitlerův rozkaz stal říšským presidentem a vrchním velitelem admirál Dönitz a 30. dubna Hitler spáchal sebevraždu.

Dönitz vedl Třetí říši z městečka Flensburg u dánské hranice a podle všeho chtěl kapitulovat co nejdříve, v situaci, kdy by spojeneckou frontou mohl "projít" do zajetí co největší počet německých vojáků a civilistů. Montgomery dal 3. května jeho delegaci 24 hodin k bezpodmínečné kapitulaci německé armády.

4. května se německá delegace vrátila a generál Montgomery "zastupující vrchního velitele SHAEF"přijal v 18:30 kapitulaci německých ozbrojených sil. Za německou stranu podepsal generál Friedeburg, který zároveň podřídil Spojencům německou vládu, která řídila z Flensburgu zbytek všech německých a Německem okupovaných území. První kapitulace skončila.

5. května začal britský štáb dávat instrukce německému vládnímu a státnímu aparátu ve Flensburgu. V 7:30 poslal generál Montgomery německou delegaci letecky do Remeše, kde sídlil vrchní velitel Spojeneckých sil generál Eisenhower. Montgomery mu předtím poslal zprávu o průběhu německé kapitulace s tím, že očekává další rozkazy.

Eisenhower neprojevil velký zájem, německou delegaci nepřijal a nechal ji dva dny sedět se svým náčelníkem štábu a šéfem vojenské rozvědky, kterým Němci zopakovali, co s nimi probral generál Montgomery. 6. května se objevil "problém" s pravomocí německé delegace jednat vedle Spojenců i s Ruskem. Montgomery dodal letecky dalšího člena německé delegace, kterým byl generál Jodl - údajně zmocněn podepsat cokoliv bude požadováno.

Jodlovi se podařilo získat víc času a druhá ceremonie podepsání kapitulace proběhla 7. května ráno, ve 2:41 v Remeši. Za Spojenecké velitelství podepsal generál Smith (náčelník štábu), za Sovětský svaz generál Susloparov (přidělenec u SHAEF). Svědkem byl francouzský generál Sevez. Druhá kapitulace skončila.

Následující den Spojenci zjistili, že zatím nikdo neuvědomil Stalina. Generál Susloparov byl pozván, protože byl jediným Rusem po ruce. Stalin oznámil že předešlé kapitulace neplatí a že Německo bude kapitulovat v Berlíně (okupovaném Rudou armádou). Spojenci mohli vyslat své zástupce, pokud měli zájem.

President Truman a ministerský předseda Churchill tedy odložili své projevy o pádu Třetí říše o jeden den a 8. května podepsali v Berlíně ve 23:30 za Německo bezpodmínečnou kapitulaci Keitel, Friedeburg a Stumpff, za Sovětský svaz maršál Žukov a za Spojence Tedder, Tassigny a Spaatz.

Po třetí kapitulaci se tedy mohlo konečně začít slavit a mapa Evropy začala brát podobu, která jí vydržela do roku 1989.

Jodl podepisuje kapitulaci v Remeši, 7.5.1945

www.oamerice.com