Letos tomu bylo sedmdesát pět let od chvíle, kdy Američané svrhli atomové bomby na města Hirošimu a Nagasaki. O několik dnů později Japonsko oznámilo, že je připraveno kapitulovat.

Fakta svědčí jasně, o porážce Japonska rozhodlo svržení atomových bomb. Vstup Sovětského svazu do války se zemí vycházejícího slunce měl na ukončení bojů pouze podružný vlliv, i když je třeba ocenit, že sovětské vedení dodrželo slib daný spojencům o vyhlášení války Japonsku do tří měsíců od ukončení bojů v Evropě.

Jednotky Rudé armády sice zaútočily desátého srpna na japonskou Kwantungskou armádu v Mandžusku, ta však již byla výrazně oslabena stažením nejlepších jednotek na hlavní japonské ostrovy Kjúšú, Honšú, Hokkaidó a Šikoku, kde měla čelit očekávané americké invazi. Proti Sovětům tak v Číně stálo asi 1,2 milionů japonských vojáků, kdežto k obraně vlastního území měla japonská armáda připravena zhruba 2,3 miliony mužů z nejlepších jednotek.

Čili obsazení Mandžuska Rudou armádou, které bylo součástí Číny, nemělo vliv na obranu hlavních japonských ostrovů. Američané plánovali na listopad pětačtyřicátého roku invazní operaci Olympic s účastí asi 2,7 milionů vojáků. Ta měla svým rozsahem výrazně předčit vylodění v Normandii o rok dříve. Byl tady ovšem oproti vysazení spojeneckých vojsk ve Francii jeden zásadní rozdíl! V tomto případě se měli spojenci vylodit na území nepřátelského státu a nemohli počítat s pomocí domácího odboje, který ve Francii například svými masivními útoky na dopravní komunikace úspěchu operace Overlord pomohl. Naopak jednotně by proti nim stáli zfanatizovaní japonští vojáci a civilisté, z nichž někteří chtěli dokonce útočit na americké vojáky s oštěpy v ruce.

Klíč k vítězství nad Japonskem tedy spočíval v dobytí jeho čtyř klíčových ostrovů. Japonci už předtím byli poraženi a vyhnáni z cizích území, Filipín, Šalamounových ostrovů, Barmy a dalších, nicméně k jejich definitivní porážce to nestačilo a stejně tak by je nepřinutila ke kapitulaci ztráta Mandžuska. Takže zbývala invaze. V tak velkém rozsahu ji byli schopni provést pouze Američané. Sověti neměli s obrovskými vyloďovacími akcemi zkušenosti a chybělo jim také potřebné množství plavidel. Nebyli by proto schopni se na ostrovech vylodit a Japonci to dobře věděli.

Stále se bude diskutovat o tom, jestli použití tak hrozných zbraní nebylo vůči Japoncům příliš kruté. Odpovídám, že nebylo! Japonci byli spojenci nacistického Německa a předtím se v masovém měřítku dopustili krutých válečných zločinů a brutálních vražd statisíců a možná milionů civilistů včetně žen a dětí. Mezi nimi vyniká tzv. nankingský masakr z přelomu let 1937/1938, při kterém agresoři v čínském městě Nanking povraždili minimálně 260 tisíc jeho obyvatel. Některé prameny však uvádějí až 430 tisíc mrtvých.

Japonská armáda se dopouštěla hromadného znásilňování a jihokorejské ženy musely sloužit jejím vojákům jako sexuální otrokyně. Japonci rovněž nerespektovali válečné konvence o zacházení s válečnými zajatci, mučili je, vraždili a hladové nutili k otrocké práci.

Razantní tvrdost proti Japonsku tak byla rovněž důsledkem jeho předchozích brutálních násilností.

Tato ostrovní říše vzdorovala útočícím spojeneckým vojskům i po německé kapitulaci v květnu 1945. Ještě předtím v dubnu však začala tvrdá bitva o ostrov Okinawu, který je široký asi třicet a dlouhý zhruba sto kilometrů. Trvala více než osmdesát dnů, spojenecké síly ztratily na 49 tisíc mužů a zemřelo při ní rovněž více než 100 tisíc japonských civilistů. Jestliže jich tolik zemřelo při americké invazi na tento relativně malý ostrov, kolik obětí by pak mohlo být při bojích přímo na hlavních japonských ostrovech? Jistě by se jednalo o miliony lidí, čili daleko víc, než jich zemřelo při použití atomové bomby.

Na Postupimské konferenci v červenci 1945 dali její účastníci - USA, Sovětský svaz a Velká Británie - Japonsku na vybranou mezi mírem, bezpečností a spravedlností nebo totálním zničením, pokud se nevzdá. Japonsko tuto výzvu ke kapitulaci ignorovalo s tím, že je odhodláno válku dovést do vítězného konce.

Jedinou alternativou tedy bylo svržení atomových bomb na Nagasaki a Hirošimu, které přinutilo zemi vycházejícího slunce ke kapitulaci a uzavření míru. Podle některých historiků a vojenských odborníků by byla možná ještě totální blokáda Japonska na moři, která by jej vyhladověla a přinutila vzdát se. V tomto případě by hlavní tíha takové akce ležela na americkém a britském loďstvu, ale tato akce by byla opět logisticky velmi náročná a s nejistou délkou trvání. Jaderné bombardování se ukázalo jako rychlejší a účinější.