Měly to být volby s těsným výsledkem. Velmi těsným. Nejtěsnějším za několik desetiletí. Tak hovořily průzkumy. A také ti, kdo je pro lid obecný interpretovali. Jaká je ale skutečnost?

Podle webu BBC News následující (screenshot pořízen 8/5 po 21. hodině):

Jak si tato čísla vyložit? Politické analýzy přenechme povolanějším a zůstaňme u prostého konstatování

- nadpoloviční většina (NV) v Dolní sněmovně … 326 křesel
- konzervativci … 5 nad NV
- labouristé … 94 pod NV
- rozdíl mezi konzervativci a labouristy … bez jednoho mandátu rovná stovka

To svědčí o ledasčem, jen ne o těsném volebním výsledku.

Musíme se ptát: k čemu předvolební průzkumy vlastně jsou, když se tak zásadním způsobem liší od reality? Ne, nedávám vinu jejich organizátorům. Jen se ptám, k čemu jsou taková čísla dobrá.

Vždyť komentátoři nehovořili před volbami o ničem jiném, než o očekávaném těsném výsledku. Z tohoto předpokladu odvozovali své rozmanité soudy, úvahy a analýzy. Krmili nás virtuální realitou založenou na hausnumerech. Nebylo by nakonec lepší, kdyby před volbami, nejen těmi právě skončenými ve Spojeném království (UK), vůbec žádné průzkumy neexistovaly? Lidé by se řídili pouze a jenom svým úsudkem - a hlasování by nejspíš bylo o něco férovější.

Nelze nevzpomenout na podobné faux pas výzkumných agentur v Izraeli před tamními březnovými volbami. Těsně před hlasováním se objevovala čísla 20 až 23 křesel (ve 120členném parlamentu) pro vládnoucí Likud, 24 až 26 křesel pro opoziční Sionistickou unii. Také na základě těchto čísel byl vygenerován bezpočet politických spekulací. Výsledek: Triumf Netanjahuova Likudu (30 mandátů), porážka Sionistické unie (24 mandátů).

Logicky se musíme znovu zeptat: jaký smysl předkládaná předvolební čísla vlastně mají?

Konzervativci v UK i Izraeli výrazně vyhráli. Průzkumům navzdory, dalo by se říci. I to je jeden z výsledků hlasování v obou zemích. Jsou věci, které stojí za zapamatování. Toto je jedna z nich.