Když kult klimatu oslabuje ochranu před průšvihy

Udeří-li ničivé povodně na západě Německa, sledujeme je i my. Vždyť kdyby se ta tlaková níže usadila pět set kilometrů východněji, ty srážky by spadly u nás. V Německu napočítali 165 mrtvých, vzhledem k lidnatosti asi jako v Česku v srpnu 2002. Ale víte, v čem je hlavní rozdíl? Němečtí veřejní činitelé, ještě než voda opadla, začali hledat příčiny. A našli je v lidmi způsobené změně klimatu. To tvrdily veličiny od spolkového prezidenta Steinmeiera (SPD) přes ministra vnitra Seehofera (CSU), kandidáta na kancléře Lascheta (CDU) až po zelenou Göring-Eckardtovou.

Aby bylo jasno, nejde o popírání změny klimatu, jak se s oblibou říká. Problém je, stane-li se ze seriózní hypotézy kult, který má své články víry. Kdo nechce být označen za kacíře, musí je ze sebe vysypat. I toto by mohla být spíš legrace. Horší je, když kult změny klimatu odsune stranou racionalitu i systém na ochranu před katastrofami. Něco podobného lze najít v Německu, ve vyjádřeních politiků i v reakcích na ně.

Axel Bojanowski, kdysi šéf vědecké rubriky týdeníku Der Spiegel a nyní na téže pozici v listu Die Welt, k tomu napsal: „Sugerovat, že bouře by bez změny klimatu proběhly zásadně jinak, respektive že ochrana klimatu by takovým katastrofám zabránila, je chyba.“ Je to de facto výmluva politiků za vlastní odpovědnost či selhání. Německá meteorologická služba varovala včas (13. 7.), ale zejména veřejnoprávní média tu výstrahu podcenila.

Sáhneme-li po statistice, můžeme dospět k jistým postřehům. Například že mnohé země ochranu lidí před přívalovými dešti zlepšily (pikantní je, že často s německou pomocí). Jenže v samotném Německu to drhne, což ukázal minulý víkend. Již citovaný Axel Bojanowski pro to má vysvětlení: „Klimatická debata v Německu dusí konstruktivní diskurz o rizicích přírody. Globální oteplování už není vědecko-technické téma, ale je částí toho, čemu se říká společenský kulturkampf.“ Snažme se tohoto vyvarovat.

LN, 20.7.2021