Otázky pro Davos: o sociální a kulturní soudržnosti

Oligarchie je výraz s cejchem postkomunismu. Ač pochází ze starého Řecka (vláda hrstky), i čtvrtstoletí po pádu komunismu se pojí hlavně s rolí oligarchů v zemích na východ od Německa. Ale není to postkomunistická specialita. Podle zprávy nevládní organizace Oxfam se oligarchie – ve smyslu stále větší díl majetku v rukou stále menšího počtu lidí – šíří světem stále rychleji. Jedno procento nejbohatších (70 milionů) vlastní víc majetku než 99 procent lidí na sedmimiliardové planetě. Loni 80 nejbohatších lidí vlastnilo tolik majetku jako chudší polovina lidstva (3,5 miliardy lidí). Letos k vyrovnání chudší poloviny stačí už jen 62 superbohatých jedinců. Ten trend narušuje společenskou soudržnost nejen v rozvojovém světě, ale i na Západě. A těžko najít někoho, kdo by ho považoval za blahodárný.

O lobbistické organizaci Oxfam si můžeme myslet cokoliv. Ale její zpráva čerpá z čísel odrážejících skutečnost. A tou by se mělo zabývat i Světové ekonomické fórum začínající zítra v Davosu. Také o sešlosti „ředitelů zeměkoule“ si můžeme myslet cokoliv. Třeba to, že nemůže o ničem rozhodovat. Nebo to, že recept Oxfamu – bojovat proti oligarchii rušením daňových rájů – tam souhlas nenajde. Či to, že když s proslulými ekonomy a centrálními bankéři vážně debatují hvězdy Hollywoodu, musí to být chtě nechtě poněkud legrační. (Dovedete si představit, jak Kevin Spacey a Leonardo DiCaprio věrohodně hájí argumenty a zájmy chudší poloviny lidstva?)

A přece je nerovnost a společenská soudržnost vysoce ak tuální téma. Ovšem s dodatkem, že hlavně v Evropě se k majetkové stránce problému přidává i stránka kulturní – prostě to, co souvisí s nynější migrační kalamitou a přílivem milionu muslimů do EU za pouhý rok. Obavu o soudržnost německé společnosti projevila v novoročním projevu i kancléřka Merkelová. A v německé veřejné debatě se čím dál více objevuje výraz homogenita.

Homogenita, chcete-li soudržnost, je nové heslo pro politickou hru. Až dosud levice hájila solidaritu a pravice důraz na výkon a práva jedince. Nyní to začíná vypadat tak, že levice hájí sociální soudržnost a pravice soudržnost kulturní. Jakou míru majetkové nerovnosti společnost snese, aniž ztratí svou základní soudržnost? A jakou míru průniku jiné, navíc těžko kompatibilní kultury? To jsou zásadní otázky pro volební kampaně i pro debaty v Davosu.

LN, 19.1.2016