Jak bude Věra Jourová vymáhat právní stát?

Jestli je něco, co eurokomisařce Jourové skutečně nelze závidět, je to její portfolio s tématy jako právní stát, náboženská svoboda či antisemitismus. Jsou to pojmy samy o sobě – například v podobě hesel – nesporné. Zkuste najít někoho, kdo nahlas zpochybňuje právní stát, svobodu náboženství či metlu antisemitismu. Ale v praxi jsou příliš často gumové. Navíc o té praxi nerozhoduje sama Evropská unie, natožpak Evropská komise, ale jednotlivé státy.

Řekne-li se v jádru EU „problém právního státu“, každý si vybaví Polsko, Maďarsko a tlak na tamní vlády. Ale to je jen jedna stránka věci, navíc ve věci antisemitismu méně podstatná. Upřímně, trochu v tom tápe i Věra Jourová, když v rozhovoru pro LN říká, že antisemitismus je „bohužel stále aktuální“. Tedy ne že by nebyl, leč ono „stále“ budí dojem, jako by se nic nevyvíjelo, ale ono se vyvíjí. Právě ti Evropané, kteří tak rádi užívají právní stát jako obušek na Varšavu a Budapešť, pomíjejí jeho vymáhání na západě EU, tam, kde se bagatelizují antisemitské výstřelky (i vraždy) páchané muslimy.

Pokrokoví bojovníci za právní stát a proti antisemitismu myslí svá hesla dobře, o tom žádná, ale na výsledky jejich aktivit je lépe nesázet. Tvrdě, leč výstižně to po antisemitském útoku v Halle napsal Mathias Döpfner, šéf firmy Axel Springer a Unie vydavatelů německých novin: „Po Halle nejsou zapotřebí demonstrace, deklarace solidarity či řetězy světel. Nechceme už nikdy slyšet ´Už nikdy antisemitismus‘. Potřebujeme prosadit právní stát, aplikovat platné zákony.“

Jourová je v obtížné pozici. Jako od strážkyně právního státu se od ní očekává, že bude „krotit“ Varšavu a Budapešť. Co by se stalo, kdyby ve jménu boje proti antisemitismu začala „krotit“ metropole západu EU? Samozřejmě, je to jen spekulativní otázka. Ale kdo má zájem, může ji podložit rok starou analýzou z USA. List The Jerusalem Post ji publikoval s podtitulem Obavy Židů o bezpečí jsou vyšší na západě než na východě Evropy. Je to historický obrat.

LN, 17.10.2019