Rakousko je zkumavkou covidu a společnosti

Vzpomenete si, kdy naposled bylo Rakousko v něčem první? Těžko. Je to země spíš poklidná a nevyčnívající. Jako Česko. Teď ale jeden primát získá. Jako první země prosazuje povinné očkování proti covidu pro všechny. Ne pro rizikové skupiny či lidi v sektorech klíčových pro stát (to se zavádí leckde), ale pro veškeré obyvatelstvo nad 18 let.

Stává se tak zkumavkou. Ten krok ještě není schválený, kancléř Nehammer „jen“ předložil návrh příslušného zákona. A vybídl k dialogu. Ten bude zřejmě třeskutý, jak signalizují demonstrace v rakouských městech.

Padají drsná slova o covidfašismu či totalitě hygieny. Ale jak sám kancléř zdůrazňuje, je to rozhodnutí politiků, nikoliv expertů, lékařů či hygieniků. V tomto smyslu se Rakousko neliší od Česka či Německa: všude experti doporučují očkování, ale dodávají, že o jeho formě musí rozhodnout politici. Na ně pak logicky míří hněv demonstrantů.

Rozhodnutí o povinném a plošném charakteru očkování ten vzdor ještě stupňuje. Jenže vzdor vyvolávají i covidová omezení v zemích, které povinnou vakcinaci nezavádějí. Můžete se ptát sami sebe. Je lepší nadávat na stát za povinné očkování pro všechny? Či za to, že stát dělí lidi na očkované a neočkované, na občany kategorie A a B? Tím není řečeno, že povinné plošné očkování je spása, či naopak zločin, ale že to téma není černobílé – zahrnuje plusy i minusy. Rakouská vláda lidovců a Zelených usoudila, že převažují plusy a že má v parlamentu dost hlasů na to, aby svůj návrh prosadila.

Je to počin, jaký by u nás téměř jistě neprošel. Je to počin ladící se západním progresivismem. Třeba s tím, že z německého průzkumu vyšli jako ti, kdo nejvíce považují covidová omezení za příliš měkká, stoupenci Zelených. Právě fanoušci „individuálního sebeurčení“ sázejí na stát a jeho sílu. Vystihl to novinář Henryk Broder: „Společnost ještě nikdy nebyla tak permisivní a zároveň represivní. Připadající si tak svobodně a jednající tak nesvobodně.“

LN, 18.1.2022