Berlín pořádá židovské hry a varuje jejich účastníky

To, že včera začaly makabejské hry, není senzace. Klání židovských sportovců nepřitahují pozornost světa, neúčastní-li se jich takové hvězdy jako plavec Mark Spitz či šachistka Judith Polgárová. A to není případ letoška. Puntičkáři mohou připomínat: proč se hry jmenují makabejské? Vždyť Jehuda Makabejský vedl povstání proti helenizovaným Syřanům, kteří do Svaté země přinesli i sport. Ale to je jen takové laškování. Hlavní sdělení tohoto týdne a této makabiády spočívá v tom, že hry se pořádají v Berlíně.

To je přelomová symbolika. Sportovní svátek Židů se koná ve městě, kde vznikla idea i praxe holokaustu. Ve městě, kde konference ve Wannsee určila „konečné řešení židovské otázky“. V zemi, k níž Židé stále cítí jistou podezřívavost. Proto se hry konají v dějišti Hitlerem zahájené olympiády (1936). Aby bylo jasné, kdo nakonec vyhrál.

To, že pořadatelství židovských her získal právě Berlín, má pro Spolkovou republiku význam, který těžko dokážeme docenit. Je známo, že berlínská židovská obec je nejrychleji rostoucí v Evropě, ale na tom se značně podílí migrace Židů z Ruska. Kdežto pořadatelství makabiády je pro Berlín a Německo jakousi globální legitimací a uznáním.

Jenže ta symbolika má i svou nechtěnou stránku. Před lety řekla kancléřka Merkelová v Jeruzalémě, že bezpečí židovského státu patří ke státnímu zájmu Německa. Teď Berlín ubytoval 2000 židovských sportovců ve čtvrti Neukölln, kde žije dost muslimů a sídlí mešita Al-Nur, z níž zaznívají protižidovská kázání. Sportovci dostali naléhavý pokyn, aby se po čtvrti nepohybovali jako „rozpoznatelná židovská skupina“. Pozoruhodné. Země hrdá na to, že smí hostit židovské sportovní hry, varuje jejich účastníky, aby nepůsobili jako židovská skupina. To jsou paradoxy, řekl by Havlův sládek.

LN, 29.7.2015