Vždycky mě bude fascinovat věta „ale vždyť to byl takový slušný, nenápadný chlapec“, kterou na adresu těchto „chlapců“ pronášejí jejich blízcí. Chlapců, kteří zaviní automobilem, nožem, výbušninou či střelnou zbraní smrt mnoha nevinných, nic netušících lidí. A navíc pak vyšetřovatelé takového hnusného a neodpustitelného činu, ke kterému se nadšeně hlásí nebezpečný spolek, který si říká Islámský stát, mudrují, zda se jednalo o teroristický čin, nebo to byl čin člověka duševně labilního, nemocného, vyšinutého apod. (adjektivum si doplňte sami).

Takže popořádku.

Zaprvé – Pochybuji o tom, že kupř. nacističtí dozorci, kteří mučili a likvidovali vězně v koncentračních táborech za druhé světové války, byli od kolébky svému okolí nebezpečnými lidskými zrůdami. Jsem přesvědčen, že u podstatné části takových osob by nikoho ani nenapadlo, co z nich vyroste a co z nich udělá nacistická ideologie.

Za druhé – Nejsem odborník na terorismus, ale každý, kdo způsobí smrt nebo vážná poranění většímu množství jemu zcela neznámých lidí, je prostě terorista a jeho čin je nutné posuzovat jako teroristický. Pro úplnost, abych nebyl napadán za nepřesnost, osobu, která v opilosti nezvládne řízení motorového vozidla a vzápětí nadýchá 3 ‰ alkoholu, lze asi stěží považovat za teroristu.

A zatřetí – Lze mít člověka, který se dopustí takového činu proto, že do něj byl – jedno kým – napumpován islám, jehož hlavní ideou je likvidace káfirů, tj. nemuslimů, za psychicky narušeného? Jsem přesvědčen, že takovou osobu lze mít z hlediska evropské kultury a tradice opravdu za duševně labilní, nemocnou a vyšinutou. Je probůh normální ta touha člověka povraždit co nejvíc lidí a za to očekávat, že se dostane do nebe, kde se bude navěky nudit s desítkami stále stejných černovlasých a černookých panen? Je třeba ale rozlišovat osobu skutečně duševně nemocnou – takoví lidé zpravidla nepáchají teroristické činy a potřebují medicínskou péči – od někoho, kdo důkladně proočkován islámskou ideologií s radostným výkřikem Alláhu Akbar pozabíjí desítky nevinných, nic netušících lidí. Takový člověk mírně řečeno – jakkoli se vzdaluje od námi běžně vnímané normality – zaslouží co nejpřísnější potrestání. Výmluva, že se jedná o psychicky nevyrovnaného jedince, prostě nemůže obstát. Aby bylo jasno, dovolím si citovat Billa Warnera, který k islámskému termínu káfir uvádí, že „Káfir není pouze někdo, kdo nesouhlasí s islámem. Káfir je zlý, odporný, je tou nejnižší formou života.“ A dále dodává, že je možné káfira „podvádět, spiknout se proti němu, nenávidět, zotročit, zesměšňovat, mučit a ještě horší věci“.

Toto je, prosím pěkně, pravá tvář islámu.

A na závěr – Vždycky mne dojímají pohádky o umírněném islámu. Dovolil bych si tento termín poněkud poopravit. Umírněný islám není nic jiného než islám dosud nezradikalizovaný.

A nadávejte mi do islamofobů, co se do mě vejde...