Jihoafrická republika se opět dostává do novin, ne na první stránky, ale přece jenom častěji, než je obvyklé. Černoši tam vraždí a napadají bílé farmáře, jejich rodinné příslušníky a návštěvy. Také tam byl schválen zákon o vyvlastnění půdy bez náhrady. Mělo by nás to znepokojovat?

Podle BBC ne, jejich statistický rozbor tvrdí, že vraždění farmářů se nevymyká průměru vražd obecně. Skutečně? Nehledě k tomu, že jejich přístup je pochybný a cynický, nebere v úvahu ani historický precedens sousedního Zimbabwe. Od počáteční euforie, přes likvidaci politických oponentů, vraždění farmářů a zabavování půdy až k hladomoru - v zemi, která kdysi potraviny vyvážela. Reakce světa? Několik politiků nepodalo ruku dnes již odstavenému miliardáři Mugabemu.

Je důvod se obávat něčeho podobného v JAR? Myslím, že ano, a to s daleko většími následky. Jihoafrická republika je na rozdíl od Zimbabwe regionální velmoc a na její stabilitě a ekonomice je závislý celý subsaharský region.

Zaráží mě, že ti, kterým leželo na srdci dobro Jižní Afriky v osmdesátých letech, mlčí. Kde jsou dnes Bob Geldof, Bono, Bob Dylan, Ringo Star, Peter Gabriel, Daryl Hannah, Keith Richards, Ronnie Wood a další, kteří svými protesty přispěli k propuštění Nelsona Mandely v roce 1990, svobodným volbám v roce 1994 a nastartování nadějně se vyvíjející duhové Jižní Afriky? Opravdu jim tehdy záleželo na dobru vzdálené země, nebo se pouze přiživili na populárním odporu k apartheidu, aby si zvýšili popularitu?