Ochrana vnější hranice EU vyvolá kritiku i potlesk

Prodejny typu Hornbach nabízejí i ploty. Různé. Malé i velké, dřevěné i drátěné, ale žádná cedule neavizuje, jestli dobré, nebo špatné. Dobrým či špatným se plot stává, až když je postaven. Už jsme si zvykli, že pohraniční ploty dostávají cejch zla. Když v roce 2015, na vrcholu migrační kalamity, postavilo plot Maďarsko, centrála EU ho tvrdě odsoudila. Když se teď rozhodla postavit plot Litva, přišlo překvapení: „Evropská komise vítá nápad hraničního plotu, který by zabránil nelegální migraci z Běloruska do Litvy,“ řekl mluvčí EK. I když se EU na financování plotu podílet nebude, působí to jako koperníkovský obrat.

Vrcholný úřad EU doložil, že rozlišuje ploty špatné (maďarský) a dobré (litevský). Tak jako se rozlišují dělící zdi špatné (třeba ta, která 28 let dělila Berlín) a dobré (ta, která 18 let dělila Jeruzalém a prý ho má dělit opět). Tak jako se uznává špatný a dobrý strach. Špatný je ten z masové ilegální migrace. Dobrý je strach o klima („Chci, abyste cítili strach, který já cítím každý den,“ řekla Greta Thunbergová v Davosu.). Nebo jako se uznává dobrá a špatná kontaminace: špatná je obava ze znečištění tradic či jazyka, dobrá ze znečištění přírody.

Je to prostě téma oživující dialektiku. Jen ta může vysvětlit, proč rozdělení Berlína, Sarajeva, Bejrútu, Belfastu i Nikósie bylo špatné, ale rozdělení Jeruzaléma je kýžené. Proč je strach z masové migrace špatný, ale ze změny klimatu dobrý. Proč je maďarský plot špatný, ale litevský dobrý, když oba chrání tutéž vnější hranici EU.

Prý je to úplně jiná situace. Maďarsko zadržovalo spontánní vlnu lidí v pohybu, kdežto Litva vlnu řízenou Lukašenkem v rámci jeho hybridní války. Jistě, je zřejmé, že Lukašenko rozehrává své hybridní scénáře. Ale může někdo vážně tvrdit, že Erdogan na balkánské migrační trase své hybridní scénáře nerozehrává? Pokud by platilo, že spontánnímu proudu se překážky do cesty klást nesmí, byla by to pozvánka pro statisíce lidí, aby spontánně vyrazili.

LN, 12.8.2021