Za kulisou přetahování Západu a Východu sbírá body mesiášské poselství Putinova Ruska

Proč vlastně Rusko nezasáhlo silou na Ukrajině? To je docela důležitá otázka. Ukrajinu považuje za sféru svého vlivu. Ukrajince za Malorusy (kdysi se ten výraz používal i u nás). A to, že Krym patří Ukrajině, považuje za reziduum Chruščovovy velkorysosti, které lze kdykoliv napravit. Tak proč to ještě neudělalo, když před šesti lety poslalo tanky do Gruzie bez okolků?

Odpověď není jednoduchá ani jednoznačná, ale může znít i takto. Protože Putinovo Rusko má vyšší cíle i ambice. Protože nechce vystupovat jako tupý agresor v době, kdy získává na "měkké síle" a tím i na přitažlivosti ve světě. Protože mu nejde o okamžitý zisk toho či onoho areálu na Ukrajině, ale dlouhodobě spíše o něco, co je zakotveno v ruské tradici - o mesianistické civilizační poselství, a to především na adresu Západu.

V Rusku už dospěla generace, která vyrůstala po pádu komunismu a stažení armády z Afghánistánu. Rusko se již neopírá o prvoplánovou agresivitu (až na tu Gruzii, že), zato získává sebevědomí - a jeho ztělesněním je Putin. Jestliže Ronald Reagan probral Ameriku z vietnamského syndromu, tak Vladimir Putin probral Rusko ze syndromu Afghánistánu, pádu komunismu i rozpadu sovětského impéria. Takto chce být Putin hodnocen a dělá vše pro to, aby ho tak příští historici i hodnotili.

Jádro jeho poselství spočívá v tom, že se neobrací na historiky, politology a vůbec elity ruské, ale na elity západní. Neobrací se na ty, kteří jsou nyní u moci, ale spíše na "mlčící většinu", kterou právě tito mocní rozčilují. Nabízí se jí jako mesiáš alternativy vůči upadajícímu Západu. A není náhoda, že na Západě nachází i příznivý ohlas. Chcete-li doklad, že Putinovo poselství řádu, tradice, národní i hodnotové síly často dopadá na úrodnou půdu, přečtěte si diskuse na webu - zvláště pod články k Ukrajině. Uvidíte, že přetahování o západní či východní charakter Ukrajiny je součástí širšího příběhu. Tím příběhem je mesianistická role Putinova Ruska.

Volíš Blaira, nebo Camerona? Putina

Proč Putin nepomohl svému spojenci Janukovyčovi? Inu proto, že Janukovyč je jeho spojencem jen podle západního klišé. Ale z hlediska Putina to není spojenec ani politický, ani ideový. Není to osobnost, s jakou by chtěl být spojován, ale nezajímavý satrapa, jenž sám žádné ideje nemá, natož poselství, které by mohlo oslovit Západ.

Putin takové poselství má. Je to artikulované přesvědčení o tom, že Západ se zmítá v krizi hodnot a nezadržitelně upadá. Že místo aby posiloval to, co civilizaci hodné toho jména umožňuje přežití - od vlastní reprodukce přes úctu k tradici, důraz na výkon až k péči o vzdělání -, pěstuje úpadkové trendy, jako je odmítání vlastních kořenů, potlačování tradiční rodiny, multikulturalismus, homosexualismus.

Když to Putin takhle nanesl koncem září ve Valdajském klubu (prestižní diskusní fórum za mezinárodní účasti), mohlo to působit jako akademické poselství světu. Teď, na pozadí konfliktu na Ukrajině, na pozadí debaty o ní a hlavně na pozadí toho, s jakým odhodláním a cílevědomostí Západ k Ukrajině přistupuje (spíše s neodhodláním a necílevědomostí), to na leckoho působí jako vcelku reálný popis situace. A nemá smysl před tím zakrývat oči.

Když se k Ukrajině vyjádřil Václav Klaus, jako by své postuláty - je to umělý celek, od počátku politicky ochromený, ukotvený v postsovětském prostoru, kolébka ruské státnosti - od Putina opsal. (Jefim Fištejn: "Hledal jsem nějakou větičku, která by to prohlášení umožnila odlišit od oficiálního stanoviska ministerstva zahraničí Ruské federace, a takovou větičku jsem tam nenalezl.") Podobně i Stanislav Křeček. Ale kdo by podléhal dojmu, že jde jen o hlasy dvou excentriků, dost by se mýlil. Jak už bylo řečeno, stačí nahlédnout do webových debat.

Média hlavního proudu opakují dvě klišé. Za prvé, že Janukovyč byl Putinovou loutkou, což není pravda. Za druhé, že revolucionáři z Majdanu jsou - na rozdíl od nás - schopni nasadit za evropské hodnoty své životy, tudíž tyto hodnoty všichni sdílejí. Ale dost Zápaďanů to nevidí tak černobíle a Putinovo poselství se jich dotýká. Nejde jim o Ukrajinu už proto, že o ní toho moc nevědí, jen instinktivně cítí, že Putin je alternativou toho, co je rozčiluje.

Na ukázku čtenářský ohlas z britského týdeníku The Spectator: "Když už mám být užitečným idiotem, tak raději užitečným idiotem Putina než Clintona, Blaira, Camerona, Sorose, Zuckerberga, Merkelové, Hollanda atd. Skutečnou hrozbou pro západní civilizaci jsou západní elity." Tento výrok si Putin může zarámovat. Právě na němby - on, lídr s celonárodní podporou - mohl demonstrovat úpadek Západu, jehož elity už natolik zabředly do postmoderních klišé, až se "odřízly od mas". Ale horší je něco jiného, a sice to, že Evropa nedokáže kultivovat silné a kritické lídry sama.

Západní diskurz kolem Ukrajiny shrnuje Owen Matthews v témže Spectatoru: je to kulturní válka mezi sociálními konzervativci a sociálními liberály. Proti janukovyčovské síly jsou ztotožňovány s EU a hodnotami moderní demokracie včetně práv homosexuálů. Jejich odpůrci zase s rusofilií a homofobií (což ilustrují hesla jako "EURO=HOMO"). Ale zavádíli se takové vymezování, spíše než frontové linii na Ukrajině to odpovídá frontové linii Putinova konzervativního poselství.

Jinými slovy: z té debaty se nedozvíme moc o Ukrajině, zato poznáme, jak se dívá na Putina a koho volí ten či onen diskutér.

Jalta ano, Versailles ne

Vraťme se ještě k řeči ve Valdajském klubu. Její dopady si totiž budeme připomínat ještě dlouho. Důležité je, že Putin ji pronášel jako státník, jenž má za sebou úspěchy - třeba jako ten, kdo zajistil dohodu v Sýrii, když už vše nasvědčovalo tomu, že vyletí americké rakety. Tedy jako mírotvorce.

Mesianistická role Ruska jako mírotvorné síly byla zásadní částí projevu. Co myslíte, které dějinné situace dává Putin za příklad? "Vídeňský kongres v roce 1815 a dohody v Jaltě z roku 1945, které byly přijaty s velmi aktivní účastí Ruska, zajistily dlouhodobý mír," řekl ve Valdaji. Ale vzápětí varoval: "A nezapomínejme na Versailles, uzavřený bez účasti Ruska. Mnozí odborníci, a já s nimi naprosto souhlasím, věří, že právě ve Versailles byly založeny kořeny budoucí světové války."

Toto si dvakrát podtrhněme. Putin velebí situace, které z hlediska české státnosti pokládáme za problematické (především Jaltu), a varuje před těmi, o něž se česká státnost opírá (Versailles). Uvědomují si to lidé, kteří mají pro Putina taková slova uznání? Uvědomují si to ve chvíli, kdy Rusko nabírá sílu k takovým mírotvorným ambicím jako v letech 1815 a 1945? Toto je dlouhodobá strategická hra za kulisou Ukrajiny.

LN, 26.2.2014