25.10.2021 | Svátek má Beáta


EVROPA: Unijní demokracie naruby

27.9.2021

Konference o budoucnosti Evropy se rozjíždí. Ke slovu přicházejí European Citizens’ Panels – panely evropských občanů. 800 „náhodně vybraných“ a hlavně „genderově“, věkově a jinak vyvážených osob bude projektovat naši budoucnost.

Před 70 lety položila Schumanova deklarace základy Evropské unie. Zahájila jedinečný politický projekt, který přinesl mír a prosperitu a zlepšil život všech evropských občanů. Nyní je načase, abychom se nad naší Unií zamysleli, nad úkoly, které nás čekají, a nad budoucností, kterou chceme společně vybudovat, abychom posílili evropskou solidaritu.“ – Těmito slovy je uvedeno společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise z března 2021, kterým byla svolána Konference o budoucnosti Evropy. Říká se zde také, že to má být „akce zaměřená na občany, vycházející z přístupu ,zdola nahoru‘, poskytující Evropanům prostor pro vyjádření toho, co od Evropské unie očekávají. Dá občanům větší možnost utvářet budoucí politiky a ambice Unie, a tedy zvýšit její odolnost.

Když Ursula von der Leyenová před více než dvěma lety ve svém kandidátském projevu a programu myšlenku konference představovala, uváděla v souvislosti s ní, že chce „aby evropští občané hráli vedoucí a aktivní roli při budování budoucnosti naší Unie“ a že občané a občanská společnost by se měli na konferenci sejít s unijními orgány jako rovnocenní partneři.

Konference, která je něčím na pomezí mezi konventem, občanskými dialogy a veřejnou konzultací, byla zahájena v květnu 2021 a bude trvat zhruba rok. Jejími základními pracovními platformami jsou plenární zasedání a panely evropských občanů (European Citizens’ Panels). Vedle toho jsou její součástí internetové stránky („vícejazyčná digitální platforma“), na které mohou občané přispívat se svými náměty, a různé decentralizované akce napříč EU (debaty, vnitrostátní panelové diskuse, přednášky, kulturní počiny apod.). Hlavním výstupem má být zpráva, kterou na základě návrhů plenárního zasedání připraví výkonná rada složená ze zástupců Evropského parlamentu, Rady a Komise.

Rozjezd konference byl poměrně pomalý. Sice už proběhlo zahajovací plenární zasedání (v červnu), několikrát jednala výkonná rada, uskutečnilo se více než 2 tisíce decentralizovaných akcí a na internetových stránkách se sešlo kolem 7,5 tisíce námětů, samotné diskuse v pracovních platformách však začínají teprve nyní. První událostí tohoto druhu bylo zasedání jednoho z panelů evropských občanů od 17. do 19. září v budově Evropského parlamentu ve Štrasburku.

Úloha občanů

Podle vymezení účelu konference a vyjádření unijních institucí by se zdálo, že v rámci celého tohoto snažení mají hrát klíčovou roli občané. Je tomu tak ale ve skutečnosti? Ptejme se, jakým způsobem mají občané možnost výsledek konference ovlivnit a kteří občané to budou.

Ze základních dokumentů konference (společného prohlášení institucí a jednacího řádu) je zřejmé, že těžiště diskusí a rozhodování proběhne v panelech evropských občanů a v plénu. Pokud tedy někdo má šanci podílet se na formování konečného výstupu, pak to budou ti, kteří budou zastoupeni v těchto platformách.

Vedle toho má kdokoliv možnost napsat svůj nápad na internetové stránky konference (sám jsem také s jedním přispěl), podpořit návrhy ostatních nebo je komentovat; nepochybujme ovšem o tom, že u těch nehodících se námětů (jako je ten můj) je to jako psát černou křídou do komína. Dále má každý možnost navštívit některou místní akci a tam sdělit svůj názor nebo si poklábosit s ostatními účastníky; je ale zřejmé, že ani tím s celkovým směřováním konference nijak nepohne.

Máme zde tedy dvě skupiny občanů: ty „šťastné“, kteří se budou tak či onak podílet na diskusi uvnitř konference a ty ostatní, kteří zůstanou venku jako „tvář za sklem“. Mělo by nás tedy zajímat, kdo jsou ti „šťastní“ či „vyvolení“ a jak došlo k jejich výběru.

Panely evropských občanů

Největší zásobárnou „vyvolených“ jsou čtyři panely evropských občanů, z nichž v každém zasedá 200 osob. Dohromady jde tedy o 800 účastníků.

Každý z panelů se má věnovat jemu určeným tématům, která jsou vymezena takto:

Panel 1: silnější ekonomika, sociální spravedlnost, zaměstnanost a vzdělávání, mládež, kultura, sport a digitální transformace

Panel 2: evropská demokracie a hodnoty, práva, právní stát, bezpečnost

Panel 3: změna klimatu, životní prostředí a zdraví

Panel 4: EU ve světě a migrace

A kde že se vzalo těch 800 lidí? Možná tomu nebudete chtít věřit, ale zadání bylo takové, že mají být „náhodně vybráni“ z občanů EU (!), přičemž bylo třeba dodržet následující pravidla „vystihující sociologickou rozmanitost EU“:

- skladba účastníků každého panelu musí být vyváženě namíchaná z pohledu pěti kritérií – zeměpisný původ (státní příslušnost a městský/venkovský původ), „gender“, věk, socioekonomické zázemí a dosažené vzdělání;

- v každém panelu musí být alespoň jedna žena a jeden muž z každého členského státu;

- třetinu každého panelu tvoří mladí lidé ve věku 16–25 let.

Díky aspektu náhodného výběru by se podle představ organizátorů mělo dosáhnout účasti široké škály občanů včetně těch, kteří se v evropských záležitostech obvykle neangažují. Panely jsou tak prý „skutečně demokratická inovace“.

Výběr prováděla sjednaná externí společnost. Občané údajně byli kontaktováni telefonicky, aby jim byl vysvětlen účel akce a byl získán jejich souhlas. V případě souhlasu obdrželi pověřovací dopis s přesným vysvětlením, co se od nich očekává. Za svou účast dostanou finanční odměnu.

Každý panel se sejde celkem třikrát a během těchto zasedání bude připravovat v rámci svých témat doporučení pro plénum konference. Během diskusí se účastníci mají řídit přesnou metodikou a jasným protokolem vedení debaty, které budou vycházet „z četných zkušeností již získaných z občanských shromáždění i z příspěvků odborníků, moderátorů a ověřovatelů faktů“. Během celého procesu jim bude poskytována „odborná podpora a poradenství“.

Zastoupení občanů na plenárním zasedání a ve výkonné radě

Složení plenárního zasedání konference je v tuto chvíli (po drobných změnách) v jednacím řádu vymezeno následovně:

Plenární zasedání konference se skládá ze 108 zástupců Evropského parlamentu, 54 zástupců Rady a 3 zástupců Evropské komise, dále ze 108 zástupců všech vnitrostátních parlamentů, zastoupených rovnocenně, a z občanů.

Účastní se ho 80 zástupců evropských panelových diskusí občanů, z nichž alespoň jedna třetina musí být mladší 25 let, předsedkyně Evropského fóra mládeže a 27 zástupců vnitrostátních akcí nebo vnitrostátních panelových diskusí občanů. To je dohromady 108 osob. Dále se zúčastní 18 zástupců Výboru regionů a 18 zástupců Hospodářského a sociálního výboru, 6 volených zástupců regionálních orgánů a 6 volených zástupců místních orgánů, 12 zástupců sociálních partnerů a 8 zástupců občanské společnosti. V případech, kdy se diskuze dotýkají úlohy EU na mezinárodní scéně, musí být přizván také vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku.

Rovněž mohou být přizváni zástupci klíčových zúčastněných subjektů.

Plenární zasedání konference musí respektovat genderovou vyváženost.

Vidíme tedy, že jádrem účasti občanů mají být zmiňovaní zástupci panelů evropských občanů (4 krát 20, tedy celkem 80 osob). Ti jsou posíleni o 27 dalších občanů vybraných členskými státy (1 občan za každý stát) v souvislosti s tamními decentralizovanými akcemi a o předsedkyni Evropského fóra mládeže.

Ve výkonné radě občané zastoupeni nejsou. Ta je v rukou tří institucí, které konferenci pořádají.

Unijní demokracie naruby

Když nepočítáme nás, „tváře za sklem“, kteří si můžeme říct svoje, ale tím to také končí, máme zde tedy 828 (klausovsky řečeno) „vyvolených, ale nevolených“ zdola, kteří byli vybráni dalšími „vyvolenými, ale nevolenými“ shora. Při tomto stavu věcí je poměrně zvláštní hovořit o přístupu zdola nahoru. Jde zcela zjevně o pojetí přesně opačné, kdy se ti nahoře „milostivě“ sklánějí dolů a vybírají si svoje protějšky z řad občanů jako králíky z klobouku.

Králíci dostali svůj výběh s pěknou zelenou trávou, ale také s ohrádkou všude okolo. Tím myslím, že předem stanovená témata, jakož i ona zmiňovaná pravidla vedení debaty a všichni ti odborníci, moderátoři a ověřovatelé faktů, je moc daleko nepustí. Nehledě k tomu, že když se sejde pekařka z Malty, bača z Tater, horník z Rumunska, profesorka z Polska a třeba informatik z Belgie, nějaké živé diskuse o unijní politice si v takové nesourodé společnosti moc dobře představit neumím.

Jestliže Ursula von der Leyenová ve svém programu v roce 2019 uvedla, že „demokratický systém Unie je jedinečný“, zde tuto jedinečnost vidíme v praxi. Napadá mě přitom, že unijní demokracie je vůbec jakousi demokracií naruby. Občané si zde ani tak neustavují svojí vládu, jako si spíš unijní reprezentace vytváří svoje občany. Začalo to Evropským parlamentem a občanstvím Unie (k tomu blíže v mém starším článku Demokratický deficit EU neodstraníme posilováním Evropského parlamentu). S konferencí o budoucnosti Evropy a výrobou angažovaných, vyváženě namíchaných „občanů“ vše nabývá ještě mnohem zřetelnější a výmluvnější rozměr.

Celá konference je křečovitým pokusem dodat diskusi o unijní politice punc otevřenosti širokým vrstvám občanů a vytvořit dojem, že k jejich názorům se přihlíží. Unijní orgány trpí neutuchajícím strachem z referend a voleb, kdy evropské národy mají možnost ovlivnit běh věcí. Naopak projevují ohromnou vynalézavost, pokud jde o nabízení neškodných náhražek v podobě nezávazných rozprav s hrstkou jednotlivých angažovaných občanů, jejichž průběh mohou řídit a především z nich samy mohou vyvozovat závěry, respektive vzít si za své ty podněty, které jim samotným budou vyhovovat. To byl z poslední doby případ veřejné konzultace o budoucnosti Evropy z května 2018 a je to i tento případ.

Převzato z blogu autora s jeho souhlasem



Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná
Koupání je legrace. Zvlášť, když voda šumí, bublá a je barevná

Večerní hygiena je důležitá. A co teprve u dětí, které přes den nemyslí na to, že se nemají umazat. Jak zařídit, aby se děti do vany těšily a vy...






 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.