Richard Sulík a jeho Svoboda a solidarita

Na Slovensku sice odhlasovali bianko šek záchrannému valu, o kterém nikdo neví, kolik bude opravdu stát, ale mají také hned jasněji kdo je kdo. Slovákům se rodí nový státník. Zásadový, neohnutý a s idejemi, které se snaží naplnit z vůle svých voličů, které nezklamal.

„Já označuji programové prohlášení vlády za odpovědné vůči občanům, za programové prohlášení, které odpovědně reaguje na hloubku hospodářské krize, na stav ekonomiky, v jakém se země nachází, a na okolnosti, ve kterých se Slovensko a občané Slovenské republiky nacházejí.“ Těmito slovy uvedla premiérka Radičová ve slovenském parlamentu žádost o vyslovení důvěry po volbách. Společně s koaličními partnery chtěla ozdravit veřejné finance, chovat se rozpočtově zodpovědně a nezadlužovat Slováky tak, jako to dělaly předešlé vlády. Byla to ona, která vyrazila ještě před pár týdny do Bruselu se stanoviskem, že Slovensko se nebude účastnit dalšího zadlužování, a že do případné podpory Řecka půjde jen za podmínky, že obdrží přímé Řecké zástavy.

Včera se ohnula do předklonu, stáhla gatě a společně s ostatními pokorně čeká, až na ně přijde řada. Řecko neplní ani své staré závazky, žádné zástavy na cestě nejsou a Radičová přesto otočila o 180°. Jak typické pro politickou korektnost současné doby. Několik hodin po schválení změny fungování záchranného valu posledním členským státem přišli unijní politici s tím, že dosavadní peníze nebudou stačit, a že bude pravděpodobně nutné zvýšit podíl až na čtyřnásobek plánovaného v době, kdy se změny začaly v členských státech ratifikovat. O jakémkoli takovém zvýšení se však v národních parlamentech už hlasovat nebude.

Stalo se průvodním znakem národních politik nechat se vylákat čísly nepodloženými kecy do neznáma, ohnout, zprznit, zaplatit za to a ještě si zatleskat, jak jsem dobře ohnutej. Přes to všechno se na Slovensku zrodil malý evropský zázrak. Bude mít před sebou ještě dlouhou cestu, ale čas i všechny karty hrají v jeho prospěch. Je jím Richard Sulík a jeho Svoboda a solidarita. Skuteční nesehnutí, držící se idejí, kteří neustoupili pod tlakem a splnili přes ztrátu ministerských křesel a pozice předsedy parlamentu slib svým voličům bez toho, aniž by se podíleli na politikaření. Jsou balzámem na duši všech těch, kteří odmítají už z principu volit menší zlo a neztratili víru.

Je téměř jisté, že Řecko své závazky nesplní a Slováci se o tom budou moci přesvědčovat za své peníze každý následující měsíc do předčasných voleb v březnu 2012. Řekové v ulicích totiž odmítají skutečné změny a převzetí odpovědnosti za svou volbu, trvající desítky let. Jsem přesvědčen, že nejinak tomu bude i v případech Portugalska, Španělska a Itálie. Vyplácet staré dluhy novými a ještě vyššími - cesta, která nikam nevede. To všechno hraje v Evropě do karet v jednotlivých státech všem těm, kteří nadřadili zásadovost, ideu svobody jednotlivce a dodržení slibů voličům nad krátkodobý zisk a momentální křesla. Začíná doba, kdy se v Evropě budou rodit státníci. Přeji Richardu Sulíkovi a jeho straně Svoboda a Solidarita vytrvalost a sílu. Jakkoli se s nimi neshodnu ve všem, v porovnání s tím, co představují ostatní politické strany, jsou pro současné slovenské děti velkou nadějí.