Mediální orgie okolo korony zastiňují všechno ostatní a to je osudová chyba. Za rok se budeme na covid dívat jako na zimní onemocnění a jedno z mnoha rizik, se kterými žijeme. Ale migrace je trvalý proces rozkladu západní civilizace. Je tu pořád - den ode dne - a zvyknout si na ni nesmíme. A proto o ní píši již třetí text za sebou. Připomínám tak páté výročí počátku masové migrace.

Co nám hrozí

Migrace ohrožuje bezpečnost, která je předpokladem existence každé společnosti. Když není bezpečno, tak ztratí všechno ostatní smysl.

Je proto prvořadou povinností a zájmem vlády zajistit bezpečnost země. Ta se týká jak obrany navenek, tak i toho, že se život uvnitř odehrává podle - pro všechny platných - pravidel a zákonů. Z toho plyne také to, že vláda musí být schopná kontrolovat hranice a případné odmítat ty, kteří nesplňují předpoklady pro vstup do země.

Podstata bezpečnostně-politické výzvy migrace je ohrožení platnosti západních hodnot na evropském území. Chceme-li tedy zachovat základy vlastní bezpečnosti, tak můžeme povolit vstup do země pouze těm, kteří znají a hlavně uznávají naše hodnoty. Výjimečně lze přijmout i takové, kteří tuto podmínku nesplňují, ale lze očekávat, že se našim hodnotám a pravidlům podřídí. Ve všech ostatních případech bychom sice zvýšili bezpečnost vpuštěných utečenců, ale zároveň snížili bezpečnost domácího obyvatelstva a ohrozili budoucnost naší společnosti.

Utečenci si pomohou a domácí na to doplatí

Západní hodnoty nedokážou samy zabezpečit prostor, ve kterém platí. Hodnoty jsou jako orchideje, které vzkvétají pouze ve skleníku s pancéřovými skly. Čím humánnější hodnotový systém, tím důsledněji je třeba ho bránit. To kupříkladu znamená, že vysoká míra tolerance, ale také hospodářské výkonnosti země musí být zaštítěna použitím síly při obraně hranic, ve kterých existuje.

Když k tomu nedojde, tak evropská civilizace importuje součásti zaostalých civilizací. V příznivých podmínkách liberálních společností se z nich stanou hotspoty pro rozšiřování archaických kultur, které budou rozkládat hostitelské společnosti. Uprchlíci ze severní Afriky a muslimských zemí se usidlují na evropském kontinentu, ale odmítají se řídit zvyklostmi zemí, do kterých přišli. Trvají na tom, že k domácí společnosti patřit nechtějí. Tak vznikají hotspoty cizí kultury, ze kterých statisíce nepřizpůsobivých příchozích a jejich potomků postupně rozkládají hostitelskou společnost.

Bohužel je to tak, že lidé v zaostalých civilizacích se pořád ještě zabíjejí kvůli pravé víře nebo cti svého kmene. Ti, kteří ze svých zemí odcházejí, utíkají před brutalitou své vlastní kultury. Uprchlíci před barbarskými konflikty je ale zanesou do podstatně mírumilovnějších evropských společností. Je historickým paradoxem, že do Evropy prosakují další a další jedinci, kteří ubírají hostitelským společnostem právě ty vlastnosti, které je do nich přilákaly.

Pro bezpečnostní politiku proto není prvořadé ptát se po důvodech, proč uprchlíci do Evropy přicházejí. Je druhořadé zkoumat, jestli jsou jejich důvody pravdivé, nebo proč jsou tyto země hospodářsky zaostalé, proč se odmítají vzdát diskriminace žen a nadvlády náboženství. Pro bezpečnostní politiku je prvořadé toto: Na evropské území vstupuje masa lidí, kteří žijí a myslí ve vysoké míře jednotně a zároveň v dramatickém protikladu ke zvyklostem a zákonům hostitelských společností.

Migrace vede k tomu, že cenou za zlepšení života utečenců je zhoršení životních podmínek a vyhlídek pro obyvatele hostitelských společnosti. Ale to jsou ti, kteří svou prací financují poskytnutí útočiště a živobytí statisícům neproduktivních lidí. A domácí obyvatelé si samozřejmě všímají, že by bez migrace bylo méně zabitých, znásilněných, zraněných, okradených, zneuctěných a zastrašených, ale zato více bytů, míst v mateřských školkách a vyšší minimální mzda.

Proto evropští politici nemají právo a fakticky není ani v jejich vlastním mocenském zájmu, aby ve jménu záchrany utečenců ohrožovali bezpečnost obyvatel své země.

Jak se bránit

Bezpečnostně-politické dopady migrace na evropský kontinent jsou faktem, na který musí vlády ofenzivně reagovat. V extrémní formě se migrační ohrožení projevuje terorismem, který má přímé důsledky pro úroveň bezpečnosti v hostitelských zemích. Na rozdíl od organizací jako ETA nejsou cílem útoků politici, nýbrž obyčejní lidé. A navíc se teroristé snaží usmrtit co největší množství civilistů.

Osobně sice věřím, že většina muslimů žijících v Evropě teroristické atentáty odmítá. Ale zároveň se většina z nich odmítá vzdát svého zásadně odlišného hodnotového systému a způsobu života. Jsem si jistý, že aktivně teroristy podporuje pouze menšina. Ale vím i to, že je známo jen velmi málo případů, kdy v Evropě žijící muslimové vydali své teroristické soukmenovce justici.

Země, kterým hrozí ztráta kontroly nad částmi jejich území, se proti tomu musí účelně bránit. Poučné je v této souvislosti to, jak zacházejí muslimské společnosti s lidmi, kteří se tam snaží žít podle západních hodnot. V naprosté většině případů je tato reakce, diplomaticky řečeno, radikálně odmítavá. Důvodem je to, že tam Evropany považují za ty, kteří svým způsobem života porušují tamní zvyky a sourodost vládnoucí kultury.

Že se my musíme chovat civilizovaněji? Pravidlo, „moudřejší ustoupí“ platí možná na dětském hřišti, když jsou rodiče v blízkosti. Ale v soupeření civilizací nezvítězí ta humánnější, ale ta, která se dokáže prosadit. A tak i dnes způsob boje určuje ten, kdo má nižší morální standardy. Když tento fakt nebude respektovat, tak jsme předem prohráli. Ani morálku neubráníme morálně.

Poučení pro Česko

Migrace ze zaostalých kultur přetěžuje každou hostitelskou společnost. O tom se přesvědčilo jak Německo, tak i Rakousko, Itálie a další země, které migranty ve velkém množství přijaly. Proto je nestoudné a hloupé zároveň, když lidem naši intelektuálové vyčítají, že se nechtějí přesvědčit o neintegrovatelnosti cizinců na vlastní kůži.

Obyčejní lidé právem nevěří v to, že by měl západní svět, tedy především oni sami, nést odpovědnost za všechno utrpení světa. A je úlohou elit, aby je v tomto přesvědčení podporovaly a nesnažily se je vychovávat podle vlastních hodnotových představ a zájmů.

Elita společnosti se může právem považovat za její výkvět jen tehdy, když ty, kteří jsou prý intelektuálně pod ní, chrání. Jinak společnost nereprezentuje, ale pouze vykořisťuje pro svoje vlastní plány.

Poslanci nebyli zvoleni a profesoři jmenování proto, aby iracionálně podléhali návalům svému soucitu a vydírali občany. Elity si musí uvědomit, že je nevyhnutelné zacházet s migrací účelně a rozhodně. Politické a intelektuální elity musí konečně pochopit, že je ničím neoprávněnou titánskou iluzí, když věří, že dokážou odstranit příčiny migrace dříve, než migrační vlna pohltí západní společnosti a evropskou civilizaci.

Psáno pro Deník