19.3.2024 | Svátek má Josef


EVROPA: Kdo vyslovil nevyslovitelné?

15.10.2019

Kacíř, obrazoborec nebo politický Galileo Galilei? Čtěte:

Zažíváme možná konec západní hegemonie nad světem. Zvykli jsme si na mezinárodní řád, který trval od počátku 18. století a byl založen na nadvládě Západu… Situace se mění. Byla hluboce ovlivněna během posledních několika let chybami západních vůdců v některých krizích, americkými rozhodnutími v nedávných letech. Ty nezapočaly současnou vládou, ale přiměly nás přezkoumat zapojení do některých konfliktů na Blízkém východě i jinde a znovu uvážit základní diplomatickou a vojenskou strategii a příležitostně také prvky solidarity, které jsme považovali za neměnné a nezcizitelné...

Hm, že by Putin v záchvatu sebekritiky?

Toto vám mohu s jistotou říci. Víme, že civilizace odcházejí a s nimi i národy. Evropa zmizí se zánikem západní epochy...

Konec západní hegemonie? Chyby? Přehodnotit strategii? Zánik Evropy? Jasně, je to Putin. Ten lišák. Zasévá pochyby a rozkol, chce nás oslabit, abychom se vzdali.

Jenže:jsou to slova francouzského presidenta Emmanuela Macrona, která pronesl nedávno při zahájení zahraničně politické třídenní supermše v Paříží. Tentokrát se k ní sešlo tři sta špičkových francouzských diplomatů z celého světa, aby vyslechli svého vrchního pána a velitele. President jim vyložil svůj světonázor a udal směr, kterým se má francouzská zahraniční politika ubírat v příštích dvanácti měsících. Z obsáhlého projevu je pro nás jistě nejzajímavější Macronova reflexe o vztazích s Ruskem a bezpečnosti v Evropě:

A od pádu berlínské zdi jsme vystavěli naše vztahy na základě nedůvěry k Rusku prostřednictvím celé řady nedorozumění. Jestliže chci přehodnotit tyto vztahy, nedělám to ze žádné naivity. Ale jsou tu k tomu zřejmé důvody. My jsme součástí Evropy; Rusko rovněž. Jestliže se nám nepodaří dosáhnout do určité doby něčeho užitečného (zlepšit vztahy) s Ruskem, zůstaneme ve stavu hlubokého neproduktivního napětí. Budeme nadále vězet v konfliktech v celé Evropě. Evropa bude nadále dějiště strategické bitvy mezi Spojenými státy a Ruskem… Evropa ale už nemůže dál ponechat ochranu své bezpečnosti jen Spojeným státům. Dnes je na nás, abychom vzali na sebe odpovědnost a zaručili bezpečnost a tudíž evropskou svrchovanost.

Myslím, že zatlačovat Rusko od Evropy je velká strategická chyba, protože je zatlačujeme do izolace, která zvyšuje napětí, nebo do spojenectví s jinými velmocemi, jako je Čína, což by nebylo v našem zájmu.

Věřím, že musíme vybudovat novou architekturu spočívající na důvěře a bezpečnosti v Evropě, protože evropský kontinent nikdy nebude stabilní, nikdy nebude bezpečný, jestliže nezlepšíme naše vztahy s Ruskem. To není v zájmu některých našich přátel, v tom budiž jasno. Někteří z nich budou naléhat na zavedení nových sankcí proti Rusku, protože je to v jejich zájmu. Ale zcela určitě ne v našem.

Dalo by se čekat, že v novinách budou palcové titulky křičet: PŘELOMOVÝ PROJEV MACRONA. Nebo: EVROPA NEMÁ BUDOUCNOST BEZ RUSKA.

Omyl. Drtivá většina francouzského tisku uveřejnila pod sterilním titulkem vymiškovanou zprávu, že jako každý rok president promluvil k diplomatům. Jen Le Figago ji trochu opepřil, když napsal, že president „zacloumal“ s diplomaty. (Český tisk událost zřejmě nezaznamenal, na Googlu není žádný odkaz.)

Neozval se také ani žádný protest nebo kritický hlas. Jako třeba MACRON HÁZÍ ATLANTICKÉ SPOJENECTVÍ PŘES PALUBU nebo PRESIDENT PODKUŘUJE KREMLU.

Umíte si představit povyk, který by nastal u nás, kdyby prezident Zeman použil v projevu k našim diplomatům Macronovu úvodní větu:

Vím že mnozí z vás jste založili svoji kariéru na tom, že jste se zabývali prací, jejíž každý aspekt napomáhal zvyšovat nedůvěru k Rusku…

V konečné analýze je to jen projev, i když svým obsahem byl přelomový, protože prezident Macron měl odvahu vyslovit dosud nevyslovitelné. Uvidíme, zda svá slova promění ve skutky.

Emmanuel Macron připravuje příští evropskou schůzku na vysoké úrovni o mírovém řešení ukrajinského problému, která se má konat v nejbližších týdnech za účasti Ruska, Německa, Francie a Ukrajiny. Bude jí předsedat a řídit diskusi. Jestli připustí, aby se jednání zase zvrhlo ve žvanění o tom, že Moskva musí dostát svým závazkům plynoucím z Minské dohody (nemá žádné, o Rusku v ní není ani zmínka), bude jasné, že francouzský president není žádný Galileo Galilei, který se své pravdy nezřekl; že je jenom politik.