Lenka Zlámalová v článku Život Prahy v Lisabonu (HN 5. 10. 2009) vykresluje poměrně realisticky situaci, ve které se Česko nachází po schválení Lisabonské smlouvy v Irsku. Končí však mylným, byť rozšířeným konstatováním: kdybychom Lisabon nechválili, museli bychom z EU odejít.

V současnosti jsou v platnosti dvě základní smlouvy EU: Smlouva o založení Evropského společenství a Smlouva o Evropské unii. Obě jsou jednostranně nevypověditelné (viz Vídeňská úmluva o smluvním právu). Kdyby tedy Česká republika nesouhlasila s odchodem ze současné Evropské unie, neměly by vlády mocných zemí EU ani unijní instituce žádný právní nástroj, jak nás k vystoupení přinutit.

Každého jistě napadne možnost obchodních sankcí ze strany zbytku Unie. Ty jsou však zakázány právě současnými smlouvami, jejichž platnost – jak uvedeno výše – není možno ukončit bez souhlasu všech smluvních stran, tedy včetně České republiky.

Je pochopitelné, že mnozí občané naší země jsou zneklidněni psychologickým tlakem ze strany eurofilních unijních politiků. Navíc, vytváří se dojem, že příčinou dnešních potíží je absence Lisabonské smlouvy. Je to omyl nebo vědomá lež. Prestižní týdeník Economist přiznal, že tvrzení, že rozšířená EU nemůže fungovat bez Lisabonu, je prostě nepravdivé. Podle franouzského prezidenta Sarkozyho nebude mít EU bez Lisabonu „instituce, schopné čelit krizi“. Co na tom, že již podle nynějších smluv je ekonomická oblast komunitarizována, a krizi to – světe, div se - přesto nezastavilo.

Podle ex-premiéra Topolánka bychom se ocitli ve sféře Ruska. Co na tom, že Rusové investují nejen do Česka již nyní (a Lisabon s tím opět nic neudělá), a pokud jde o obavy bezpečnostního charakteru, jsme v NATO. Domnívá se snad pan Topolánek, že nás přijedou zachraňovat Němci, Francouzi či Britové, když k nám opět vjedou ruské tanky? Není realističtější domnívat se, že do konfliktu s Ruskem tyto mocnosti nepůjdou, ať již budou platit současné smlouvy nebo smlouva Lisabonská?

Eurofilní revolucionáři v Paříži, Berlíně ani Bruselu nemají žádný právní nástroj, jak nás sankcionovat při neschválení Lisabonu. Vyloučit nás nemohou a obchodní sankce jsou zakázány současnými, jednostranně nevypověditelnými smlouvami. To jsou fakta. Používejme jich proti emocím, které jediné hrají do karet vydírajícím eurofilním mocným.