17.8.2019 | Svátek má Petra


EVROPA: Hrozba náhodné atomové války je zpět

7.8.2019

Čin je dokonán. Spojené státy formálně potvrdily v pátek 2. srpna, že vystupují ze smlouvy o likvidaci raket krátkého a středního doletu (INF) v Evropě. Rusko ji hned poté prohlásilo za neplatnou a mrtvou. Obě velmoci se zbavily pouta z roku 1987 a mají teď volné bitevní pole. Oproti minulosti nemusí žádat souhlas evropských vlád s umístěním jaderných s nosičů. USA má Tomahavky na lodích, které mohou zakotvit v mezinárodních vodách na dostřel od starého kontinentu. Rusko má Iskandery na své západní hranici, také na dostřel všech evropských měst.

Ponechme analýzu příčin, proč INF selhala, odborníkům na odzbrojení, kteří se urputně přou o to, kdo ji porušil a jak, což stejně k ničem nepovede. Už třeba proto, že doposud ještě nezazněl v jejich disputacích ani jeden ze dvou hlavních, veřejně nepřiznaných důvodu uzavření INF.

Odtajněné dokumenty americké vlády varují, že odstrašování atomovou smrtí funguje až do okamžiku, kdy selže, a že příčinou selhání může být halířový čip. Nebezpečí náhodného vzniku nukleární války je zřejmé a bezprostřední. To byl první nepřiznaný a podle četných odborníků klíčový, důvod, proč Ronald Reagan a Michail Gorbačov podepsali INF.

Blízká setkání s atomovým armageddonem

Rakety krátkého a středního doletu tehdy mohly po startu zasáhnout cíl zhruba za deset minut. Což byl čas, který napadená strana měla na vyhodnocení situace a rozhodnutí o odvetě, když radary ohlásily, že nepřítel odpálil. Zkušenost ukázala, že i ta nejlepší technologie není naprosto spolehlivá, Američan Nate Jones o tom sepsal knížku ABLE ARCHER 83.

V listopadu roku 1983 sovětská rozvědka v západní Evropě ohlásila, že na amerických základnách se chystá útok na Varšavský pakt. Sověti neměli tušení, že zvýšená činnost je cvičení s krycím jménem Operation Able Archer, a dali svým nukleárním silám povel připravit se k palbě. Američané jejich obranná opatření považovali za přípravu k náhlému přepadu a vyhlásili poplach svým atomovým zařízením. Obě strany otevřely sila raket vyzbrojených nukleárními hlavicemi, které mohly vymazat Rusko a starý kontinent z mapy. V jedné chvíli americký plukovník Leonard Perroots, který velel raketové základně v západním Německu, uviděl na obrazovce červený nápis ODPÁLENO. Zdál se mu příliš silný a čistý na to, že prošel mnoha průchody, než se dostal k němu. Proto možnost útoku odhadl na padesát na padesát. Neohlásil přepadení, protože se obával, že top brass z neznalosti slabostí systému učiní ukvapené rozhodnutí; oznámil závadu radarových zařízení. Měl pravdu.

Sovětským protějškem Perootse byl podplukovník Stanislav Petrov. Také on se octl v situaci, kdy radary na jeho velitelském stanovišti ukazovaly, že na SSSR směřuje řízená střela. Siréna ječela a Petrov zíral na ztmavlou obrazovku s červeným nápisem ODPÁLENÍ. Za chvíli se na ní objevila druhá raketa a třetí a čtvrtá. Siréna znovu zaječela a nápis na obrazovce hlásil ÚTOK. Podle instrukcí měl zvednout telefon a oznámit přepadení vrchnímu velení. Také on váhal, protože pojal podezření, že došlo k selhání systému, jakoby on a Peroots žili v paralelním světech se také obával paniky načalstva a ohlásil poruchu radarových zařízení. Také on měl pravdu. Když Konstantin Petrov v září 2017 zemřel, všechny velké západní tiskové agentury uveřejnily jeho nekrolog.

Kdyby se Peroots a Petrov řídili předpisy, podle nichž měli bez přemýšlení nahlásit přepadení, co by dnes bylo z Evropy a Ruska?

Tomahavky a Iskandry zkrátily čas na vyhodnocení situace a rozhodnutí o odvetě na pět minut. Budoucí Perootsové a Petrovové, pokud se najdou, budou v tak obrovské časové tísni, že jim zbyde na přemýšlení pár desítek vteřin. Co asi udělají? Nebo spíše, co mohou udělat?

Zásadní, možná osudový rozdíl

Druhým nepřiznaným důvodem bylo, že mírové hnutí za Evropu bez atomových zbraní se rozšířilo jako stepní požár, který trval celé desetiletí. Ve Spojených státech se největší lidová demonstrace za atomové odzbrojení konala v červnu 1982 v newyorském Central Parku, kde se sešlo víc jak milion Američanů. V současné době by je poplatný tisk označil za ruské skřítky; tehdy je deník New York Times ocejchoval jako Peacemongers, míroví štváči. Jejich evropští souputníci dostali v týdeníku The Economist nálepku Peacenicks, pacifisté. Ve zpětném pohledu třicet let bez atomových zbraní v Evropě bylo z velké části jejich dílem.

I dnes lidé, zejména mladí, protestují ve všech evropských městech. Nejsou však motivovaní zřejmou a bezprostřední hrozbou jako jejich předkové, nýbrž možností budoucí katastrofy ovzduší, doloženou počítačovými modely. V tom spočívá zásadní rozdíl. Možná s osudovými důsledky, protože hrozba náhodné atomové války se vrátila v mnohem nebezpečnější podobě.

Psáno pro televizi Prima



Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Diskuse


I. Hendrych
2:15
8.8.2019

V. Petr
11:49
7.8.2019

J. Lepka
10:00
7.8.2019

P. Kmoníček
8:59
7.8.2019

K. Janyška
8:46
7.8.2019

J. Dostál
8:03
7.8.2019

M. Prokop
10:11
7.8.2019

P. Dvořák
8:48
7.8.2019

M. Krátký
2:37
7.8.2019

P. Jášek
4:34
7.8.2019

R. Vašíček
6:29
7.8.2019

M. Krátký
8:20
7.8.2019

J. Lepka
10:11
7.8.2019

počet příspěvků: 24, poslední 8.8.2019 02:15









 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.