EVROPA: Co můžeme očekávat od rakouského předsednictví?
Na prvním letošním plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (16.- 9.1.2006) seznámil europoslance kancléř Wolfgang Schüssel s prioritami rakouského předsednictví Evropské unie. Bude to jistě mít dopady i na naši ekonomiku, neboť se Rakousko podle jeho slov chce mimo jiné zaměřit hlavně na zajištění zdrojů energie, hospodářský růst a vytváření nových pracovních příležitostí. Vítáme podporu podnikání, růst vzdělanosti a v neposlední řadě také na jím kladený důraz na obnovitelné zdroje. Jedná se totiž o reakci na nedávnou krizi kolem dodávek ruského zemního plynu na Ukrajinu a výpadky dodávek do států Evropské unie. Předsednictví chce proto usilovat o snížení závislosti na jednom dodavateli, diverzifikaci, vytváření rezerv a bezpečnost energetických sití, přičemž podle Schüssela je pro Evropu jedinou možností dlouhodobé řešení.
Prioritou rakouského předsednictví je také nalezení dohody s parlamentem o novém sedmiletém rozpočtu EU na léta 2007 až 2013, neboť podle slov kancléře finanční výhled na sedm let přináší jistotu a možnost strategického plánování hlavně pro nově přistoupivší státy. Důležitá je i kontrola v oblasti zneužívání peněz z evropských fondů.
V půlročním předsednickém období se bude Rakousko snažit i o určitý posun v diskusi o budoucnosti evropské integrace včetně ústavy.
Wolfgang Schüssel také zdůraznil, že by Evropská unie měla více tlačit na to, aby měla vlastní financování a nebyla závislá na příspěvcích ze státních rozpočtů. Jako zdroj pro společný rozpočet EU mínil krátkodobě zdanit finanční transakce a mezinárodní letištní a námořní dopravu. Podle mého názoru je to však nereálné, neboť proti tomuto návrhu budou zřejmě státy s velkými letišti, přístavy a finančními centry.
Další snahou rakouského předsednictví bude zvýšení růstu důvěry občanů k evropským institucím. Podle vyjádření kancléře má mnoho lidí pocit, že Evropa pro ně příliš nedělá, měla by být zvýšena podpora hospodářského růstu a vytváření nových pracovních příležitostí. Rakouský představitel proto poukázal na příslušné programy, které předložily všechny vlády Unie, zároveň ale zdůraznil, že žádný politik dnes nemůže slibovat práci. Mohou být však vytvořeny rámcové podmínky.
I přes tato poměrně silná slova rakouského kancléře se ale domnívám, že Česká republika musí být připravena na pro ni nepříjemnou záležitost, což je prodloužení přechodného období pro pohyb pracovních sil. V tomto smyslu se takto Wolfgang Schüssel již v kuloárech vyjádřil, stejné se dá bohužel očekávat i od Německa. Je to totiž jistá reakce na stagnaci jejich ekonomik. Jinak si ale myslím, že nastolené trendy Evropské unie zůstanou i za předsednictví Rakouska stejné.
23. ledna 2006
Autor je poslancem Evropského parlamentu za ODS