Pátek 11. července 2025, svátek má Olga
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 99 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

EVROPA: Červené čáry pro Macrona a Merkelovou

diskuse (8)

Počáteční brblání proti jupiterským manýrům Eduarda Macrona se postupně změnilo v pojmenovatelnou nespokojenost, která vyvřela v senátních volbách, v nichž byla obnovena polovina mandátů. Senátory schvaluje sbor sedmdesáti tisíc velkých volitelů vybraných z lidí, kteří zastávají veřejné funkce v různých oblastech Francie anebo zastupují jejich obyvatele v parlamentu. Vědí velmi dobře, co občané chtějí a co ne.

Prezidentovo hnutí Republika na pochodu ztratilo čtyři křesla a nyní jich má jen 24. Republikáni a jejich spojenci vyšli z voleb posíleni o 31 senátorů. Chybí jim pouze čtyři hlasy do prosté většiny 175. Levicové uskupení, v čele se socialisty, rovněž posílilo a s 93 senátory je druhou největší senátní opoziční silou. Středoleví, UDI a MoDem, mají 41 křesel, Mélenchonovo hnutí Nepodrobená Francie 9, a Národní fronta 2. Pár představitelů menších stran a nezávislých doplňují 348členný sbor.

V tomto složení senát může připomínkovat a vracet dle své libosti zákony zpět do parlamentu v osvědčené hře na zdržovanou. To však není hlavní problém. Prezident oznámil, že chce změnit ústavu, zejména zavést proporcionální volby do parlamentu a snížit počet poslanců. Jenže každá ústavní změna vyžaduje souhlas tří pětin společného zasedání dolní a horní komory. V současné době však může Macron spoléhat na 395 poslanců a 24 senátorů, což dohromady zdaleka nedosahuje požadovaný počet 555 hlasů z celkového počtu 925 zástupců lidu.

Tektonické změny v politickém myšlení předvedli také Němci ve volbách do Bundestagu. Angela Merkelová sice bude počtvrté německou kancléřkou, ale pro ni a její CDU-CSU je to hořké vítězství. Získala 33 procent voličů a 8,5 procent jich desertovalo oproti předchozím volbám v roce 2013. Sociální demokraté (SPD) ztratili 5,2 procent příznivců a hlasovalo pro ně 20,5 procent voličů. Doplatili na to, že seděli ve vládě Merkelové, a proto oznámili, že do té příští nepůjdou. Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) získala 8 procent a je dnes třetí nejsilnější politickou silou v zemi. Podpořilo ji 13,2 procent voličů, nichž víc jak třetina byli mladí lidé, kteří šli poprvé k urnám. Pravicová FDP, která z Bundestagu vypadla, se do něj vrátila s ziskem 5,9 procent. Zelení a krajní levice se stěží překulili přes pětiprocentní práh.

Někteří pozorovatelé označili volby za opožděné referendum o migrační politice. Bylo to poprvé, co Němci mohli vyjádřit demokratickým způsobem svůj postoj k Mutti Merkel, která jim pozvala k celému zaopatření a všestranné péči víc jak milion údajných uprchlíků. Řada konservativců jí klade za vinu, že tím otevřela dveře Bundestagu 94 poslancům AfD, jež o tom doposud jen snila. Ideologickým vůdcem AfD je ostřílený politik Alexandr Gauland. Na mítinku v Berlíně oznámil, že poslanci Alternativy vytvoří parlamentní výbor, který prozkoumá zákonnou a ústavní platnost pozvání Merkelové z roku 2015, a že ji vyženou z kancléřství a navrátí vládu lidu.

Až potud a dost

Nechceme být imigrační zemí, islám k nám nepatří. To je červená čára pro Merkelovou, protože stále více Němců je přesvědčeno, že jejich osobní bezpečnost a národní identita jsou ohroženy. Tyto obavy posílil únik ututlávaných podrobností z jednání nedávné pařížské schůzky o migraci, které otvírají nové možnosti a cesty pro řízený dovoz afrických migrantů do Evropy.

Schůzky se zúčastnili političtí představitelé Německa, Francie, Itálie, Španělska, Nigeru a Libye. Jelikož součinnost neziskovek při přepravě migrantů po moři je známá a odhalená, pařížský minisummit rozhodl ukrýt ji do hloubi Afriky. Dokument, který byl na konci jednání přijat, stanoví, že se v Čadu a Nigeru vytvoří třídící střediska, kam budou neziskovky dovážet migranty. Mezinárodní organizace pro uprchlíky pak bude rozhodovat, kteří z nich dostanou azyl do EU. Je to o nás bez nás, ale zato budeme mít možnost hradit výlohy s tím spojené, jak slíbila Frederica Mogheriniová jménem EU. Podle předběžných odhadů je v Africe připraveno šedesát milionů migrantů, kteří touží po kontinentu, kde místo banánů se stromů padá mana sociálních dávek, z nichž uživí nejen sebe, ale i příbuzné doma, a kde bílé dívky baží po objetí mužných černých paží, což vše jim napovídali naháněči z neziskovek.

Francouzi rýsují Macronovi podobnou čáru, ne však imigrační, ta je dočasně na zadním hořáku, ale sociální. Mélenchonovo hnutí spolu s odbory je podněcuje, houfuje a vede do protestních akcí proti novému pracovnímu zákonu, který prezident národu udělil dekretem. Byl uveřejněn v předvečer senátních voleb a nepochybně ovlivnil jejich výsledek.

Nejvíce na zákonu vadí to, že ukládané změny mohou ve svých důsledcích podnítit růst špatně placených, nejistých pracovních míst a rozpoutat soutěž v levné práci. Macron se inspiroval německým modelem, jehož otcem byl sociální demokrat Gerhard Schröder. Podle dostupné statistiky téměř osm milionů Němců dnes pracuje ve službách všeho druhu, nemají sociální zabezpečení a nejsou chráněni kolektivními smlouvami. Většina z nich si vydělá 450 eur měsíčně. Sociální nerovnost v Německu zaznamenala během posledních patnácti let největší vzestup ze všech zemí OECD. Chudoba postihuje 9 procent pracujících v Německu, ve Francii 6 procent. „Německá ekonomika po desetiletí zdravě rostla,“ říká Manuela Barisic z Bertelsmanovy nadace, „ale čtyřicet procent obyvatelstva z toho nic nemá.“

Macronovo trumfové eso je, že nezaměstnanost ve Francii se nehne z 9,8 procent a v Německu klesla až na 3,9 procent! Na to však Francouzové neslyší, nebo nechtějí. Proto jdou do ulic, kde skandují, že reformy jsou sociální puč, a zpívají na náměstích krvelačnou Marseillaisu.

********

Volby, o nichž byla zmínka, se konaly v obou zemích ve stejný den, v neděli 24. září. Němci a Francouzi poslali od uren ostatním Evropanům jasný signál.

Aston Ondřej Neff
11. 7. 2025

V okurkové sezóně EP nikoho nezajímá.

František Schilla
11. 7. 2025

K filmu Až se z řeky stane moře

Hana Lukešová
11. 7. 2025

Palestinští atentátníci přijeli ukradeným britským policejním vozem.

Ivo Fencl
11. 7. 2025

Metafyzickou intencí je Poe následník Blakea a Hölderlinga.

Jan Adamec
11. 7. 2025

V těchto dnech si připomínáme jeden z nejhorších poválečných masakrů – masakr v Srebrenici, jehož...

Lidovky.cz, ČTK
10. 7. 2025

Italské úřady umožnily manželce šéfa Lufthansy Vivian Spohrové odjet ze země, přestože je...

Lidovky.cz
10. 7. 2025

Krása, styl i elegance. Na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech se letos po boku...

herp Petr Heřmánek
10. 7. 2025

Stovky ruských bezpilotních dronů dvě noci po sobě útočily na ukrajinské hlavní město Kyjev v...

tami Tamara Pospíšilová
10. 7. 2025

Slovinský premiér Robert Golob minulý pátek oznámil, že se chystá vyhlásit konzultativní referendum...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz