Celou Evropskou unii sužuje mnoho lidí bez bydlení - obyvatelé chátrajících budov, bezdomovci na ulicích. Problém s bydlením není snadné řešit. Mezi velmi časté formy státní pomoci, k financování bydlení patří státní dotační programy, které např. formou příspěvku snižují úroky u hypotečních úvěrů. Česko mimo jiné nabízelo státní příspěvek ke stavebnímu spoření, od roku ledna 2006 lze podporu získat, pouze pokud je suma peněžních prostředků spotřebována na investice spojené s bydlením.

Ve většině zemí EU to funguje obdobně. Francie se snaží být průkopníkem něčeho nového, a sice mnohé strany ve svých programech hlásají, že pokud se dostanou do vlády, zavedou proces přidělování bytů sociálně slabým a bezdomovcům. Existuje mnoho různých druhů, jak může stát pomoci v případě nouze, ale rozdávat byty?

Velký příliv imigrantů z bývalých kolonií byl zapříčiněn možností dosažení vyšší životní úrovně Francouzů a také jejich štědrým programem sociálních dávek. Francie je právem považována za nejsociálnější zemi v EU. Státní štědrost by však měla mít své hranice. Důkazem jsou krvavé nepokoje, které Francii „trestaly“ v nedávné minulosti. Právě přistěhovalci se začali bouřit, když vláda hodlala omezit dotace. Mnozí z nich totiž nepřijeli do země galského kohouta pracovat, nemají k zemi vztah, proto jim je jedno, zda zemi zplundrují. Dokud dávat bude, pak je vše v pořádku, pokud ne, vydupeme si to, nebo půjdeme „o dům“ dál.

Mnoho z těchto lidí však disponuje volebním právem a kandidáti se předhánějí v získání i jejich hlasů. Vyplývá z toho nebezpečný precedent pro Evropu. Sociální systémy se vylepšují ve všech zemích, a tím, jak občané států bohatnou, snaží se vlády přispět i sociálně slabým. To souvisí s vývojovými stádii státu jako celku.

Stát by měl uvážlivě spravovat veřejné finance, zamezit přílivu peněz do černých děr, které neznamenají pro stát investici do budoucna. Tyto prostředky bývají spotřebovány, hantýrka politiků říká „projedeny“, a je to zcela správný výraz vycházející z každodenní reality. Pokud poskytneme byty, pak zdokonalme prvně systém, který by je mohl přidělovat, zajistěme způsob, jak si je vzít zpět od neplatičů, aby média nečinila z takových lidí chudáky, pokud dům zničí a za nájem neplatí.

Domnívám se, že nabídnout pomocnou ruku v nouzi občas potřebuje každý. Avšak chronickou nemocí některých obyvatel naší země je lenost, příživnictví a porušování práva. Tuto nemoc nevyléčíme poskytnutím další dávky, jenom pomůžeme prohloubení nemoci.

Jak to bude dál, ukáže jen čas. Z menšiny se podle demografických tendencí stane většina a důsledky současné politiky zhodnotí historikové.