Egypt si v těchto dnech připomněl dvouleté výročí svržení islamistického prezidenta Muhammada Mursího armádou v čele s generálem Abd al-Fattáhem Sísím, který byl o rok později zvolen prezidentem. Jeho „druhá revoluce“ proběhla za obrovské podpory Egypťanů, kteří rovněž schvalovali jeho odhodlané tažení proti Muslimskému bratrstvu a extremismu. Jak je na tom Egypt pod Sísího vedením dnes?

I když má země před sebou stále dlouhou cestu, došlo k řadě změn. Muslimské bratrstvo bylo prohlášeno za teroristickou organizaci a ve věznicích skončily tisíce jeho členů a stoupenců. Soudy odsoudily stovky z nich k trestu smrti, včetně Mursího, jenž dostal i dlouholeté tresty vězení ve dvou jiných procesech a tři další ho ještě čekají.

Po chaosu a násilí za vlády Muslimského bratrstva se zlepšila bezpečnost a pořádek a až na výjimky ustaly každodenní útoky na křesťany a šíity. Naopak v boji proti islámskému terorismu, který se za vlády Mursího rozbujel zejména na Sinaji, má vláda smíšené výsledky. Tamější ozbrojenci se dnes hlásí k takzvanému Islámskému státu, disponují vyspělými zbraněmi a zabili na 700 lidí, většinou vojáků, a minulý týden i nejvyššího státního zástupce. Egypt už zlikvidoval přes tisíc teroristů, ale Sinaj dodnes nevyčistil. Se stejným odhodláním zasahuje i proti palestinskému Hamásu, který podle něj sinajským útočníkům pomáhá ze sousedního pásma Gazy – zničil mu přes tisíc pašovacích tunelů, na hranicích vytvořil místy až tři kilometry širokou nárazníkovou zónu a Gazu od Egypta izoloval.

Spojené státy označily druhou revoluci za vojenský puč a od Káhiry se odvrátily a pozastavily jí vojenskou a finanční pomoc. I když ji po roce částečně uvolnily, Sísí se mezitím obrátil k Rusku. Uzavřel s ním řadu kontraktů, vojenských i hospodářských, které mimo jiné předpokládají ruskou výstavbu jaderné elektrárny nebo společnou zónu volného obchodu. Sísí také urovnal egyptský spor s Etiopií kvůli její přehradě na Nilu a obnovil svazky se státy v Perském zálivu; Saúdská Arábie a Spojené arabské emiráty dokonce Egyptu vypomohly 12 miliardami dolarů. Káhira zase podpořila saúdskou koalici v boji proti Íránu v Jemenu a účastní se náletů na tamější šíitské povstalce podporované Teheránem. Bombardovala také pozice Islámského státu v Libyi a nastolila bezprecedentně dobré vztahy s Izraelem, který mu nepřímo pomáhá v boji proti sinajskému terorismu.

Zlepšila se také ekonomika. Od loňského července do letošního března vzrostlo hospodářství o 4,7 %, nyní roste tříprocentní rychlostí a Mezinárodní měnový fond letos očekává čtyřprocentní růst. Podle ekonomů je důvodem politická stabilita, strukturální reformy a zahraniční investice, jejichž objem za poslední rok stoupl o 140 %. Sísí zrušil státní dotace na pohonné hmoty, zvýšil daně (aniž vypukly demonstrace) a před deseti měsíci začal budovat druhý Suezský průplav, který se otevře už začátkem srpna. Kolem něj roste i mezinárodní průmyslová zóna, která má spolu s novým průplavem zemi přinášet až 100 miliard dolarů ročně. Vzrostly však ceny a vysoká zůstává i nezaměstnanost – klesla jen o šest desetin z 13,4 % v roce 2013 a mezi mladými lidmi překračuje 32 %.

Snad nejzáslužnějším krokem, který může mít dalekosáhlý dopad v celém muslimském světě, je Sísího snaha o reformu islámu, jenž podle něj v současném stavu podněcuje extremismus. Vyzval k ní opakovaně i představitele nejvýznamnější světové islámské Univerzity al-Azhar v Káhiře. Sísí, sám věřící muslim, tvrdí, že islám musí mít umírněnější tvář a zbavit se pasáží, které podněcují násilí. Zatím sice dosáhl jen drobných úspěchů, ale ze školních osnov už zmizely některé anachronické násilnické texty, výroky proroka Mohameda vybízející k boji proti bezvěrcům nebo životopisy militantních historických osobností. Egyptské úřady také zavedly státní dohled nad všemi mešitami, z nichž mnohé jsou živnou půdou extremismu, řadu jich zrušily, podmínily činnost imámů státní registrací a zhruba dvanácti tisícům z nich zakázaly činnost.

Západ však Sísího obviňuje z porušování lidských práv a tamější politikové se ho dodnes straní. Považují za nedemokratický jeho postup proti islamistům a kritizují rozsáhlé zatýkání a tresty smrti, přestože zatím není jisté, zda budou vykonány. Podle Human Rights Watch bylo v Egyptě od druhé revoluce zabito 2600 lidí, z toho polovina islamistů; odsouzeny byly desetitisíce osob a soudy vynesly přes tisíc trestů smrti. Nemenším terčem kritiky je i věznění aktivistů za lidská práva a vládních kritiků, brutální postup policie, údajné mučení vězňů, pravomoc vojenských soudů nad civilisty, omezování tisku a demonstrací a rušení nevládních organizací.

Sísí říká, že jen bojuje proti terorismu, a Egypťané to, jak se zdá, chápou. Lze-li věřit nezávislosti egyptského střediska pro výzkum veřejného mínění Basíra, v květnu Sísího vládnutí schvalovalo 89 % lidí a do prezidentského úřadu by jej znovu zvolilo 83 %.