Z Ukrajiny prchají lidé před válkou, z Ruska muži před odchodem do války, ale izraelští ultraortodoxní židé se na Ruskem napadenou Ukrajinu hrnou po tisících. Válka, neválka, musejí vykonat tradiční náboženskou pouť.

Braclavští chasidé mají v Umani na střední Ukrajině hrob zakladatele své dynastie rabiho Nachmana, který zemřel v roce 1810. Byl žákem Baal Šem Tova, zakladatele chasidismu, který kromě jiného klade důraz na radost z víry a intenzivní náboženský prožitek. Nachman si za místo svého odpočinku zvolil Umaň a návštěva jeho hrobu je svatou povinností každého braclavského chasida.

V dobách Sovětského svazu byly náboženské pouti téměř neproveditelné, ale od osamostatnění Ukrajiny proudí do země každý rok desetitisíce braclavských židů především z Izraele, ale i ze Spojených států, Británie nebo Francie. V neděli večer začíná židovský Nový rok, Roš ha-šana, kdy každý braclavský chasid pobývá nejméně tři dny v Umani.

Rabi Nachman si před smrtí přál, aby jeho stoupenci slavili každý Roš ha-šana u jeho hrobu, a tak k němu chasidé z celé východní Evropy jezdili už od roku 1810; zpočátku po menších skupinkách a nakonec po desetitisících. V letech před pandemií bývalo v Umani až 50 000 poutníků.

V poslední době přijíždějí i izraelští židé, kteří nejsou ultraortodoxní, protože u hrobu rabiho Nachmana se odehrává velkolepá náboženská slavnost. V roce 2018 byly oslavy tak mohutné, že Izrael zřídil v Umani dočasný konzulát, aby řešil ztracené pasy či ukradené věci. V roce 2020 však Ukrajina uzavřela hranice kvůli epidemii covidu a pouť se nekonala.

Izraelští braclavští chasidé se s tím nechtěli smířit a vyrazili do sousedního Běloruska v naději, že je Ukrajinci nakonec do země pustí. Nepustili; poutníci uvízli ve stanech u hranic a nakonec se vrátili domů. Další chasidé se marně snažili proniknout na Ukrajinu z Polska, Maďarska a Rumunska.

Vloni už na Ukrajinu směli, pokud byli naočkovaní a nosili roušky. Poutníci však nařízení nerespektovali a tisíce se jich vrátily do Izraele s nákazou a zfalšovanými testy.

Loni v září už restrikce nebyly a Umaň navštívilo na 30 000 braclavských chasidů.

Současná situace na Ukrajině je mnohem nebezpečnější než covid a před cestou do Umaně židy varovala ukrajinská, izraelská i americká vláda. A ruští agresoři vzkázali, že „jim nemohou zaručit bezpečnost“. Ukrajina židy prosila, aby nejezdili a raději se doma modlili za mír.

Marně. Braclavští chasidé se chtějí uprostřed války plné ruských válečných zločinů radostně modlit a divoce tančit u Nachmanova hrobu – „náboženský techno-pop“, jak to popsal španělský deník El País. Nezajímá je, že Umaň v uplynulých týdnech zasáhlo několik ruských raket, které v srpnu dokonce zabily jednoho civilistu. Nebezpečí raketového útoku zdůraznilo i izraelské ministerstvo zahraničí; upozornilo, že návštěvníkům „hrozí bombardování ze vzduchu i ruské střely odpalované na civilní oblasti, a to i na střed a západ země“. A pokud se poutníci ocitnou v ohrožení, Izrael jim nedokáže pomoci. Cestu se židům snažil rozmluvit i vrchní kyjevský rabín a starostka Umaně, a poradce ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak dokonce varoval, že Rusko by mohlo Umaň během židovského Nového roku ostřelovat schválně, aby vyvolalo „celosvětový šok“.

Izraelští braclavští chasidé však prohlásili, že jsou „na rakety zvyklí z domova“, a vyrazili na cestu. Příkladem vstříc jim šel poslanec strany Likud Binjamina Netanjahua Nir Barkat, který se navzdory vládnímu varování zaletěl do Umaně pomodlit už začátkem září. Chasidům nevadí ani cestovní komplikace. Jelikož na Ukrajinu se kvůli válce nelétá, poutníci cestují charterovými lety do východoevropských měst blízko ukrajinských hranic, většinou do Moldavska nebo Rumunska, a odtamtud pokračují do Umaně autobusy. Cesta trvá devět hodin – tři hodiny letadlem, tři autobusem na ukrajinské hranice a další tři do Umaně. Přesto byly letenky vyprodané několik týdnů dopředu.

Už tři týdny před Roš ha-šana bylo v Umani na 2000 izraelských poutníků, kteří raději přijeli s předstihem. Obyvatelé Umaně pro ně otevřeli hostely, košer restaurace a další zařízení v naději, že alespoň vydělají nějaké peníze. Izraelských a amerických poutníků v Umani se očekává až 30 000. V Čerkaské oblasti, kde Umaň leží, však platí zákaz nočního vycházení po třiadvacáté hodině; ten ovšem budou braclavští židé dodržovat jen stěží.

Jeden chasid řekl agentuře AFP: „Bylo by hezké, kdyby byl náš rebe pohřben v Amsterdamu nebo Londýně, ale vybral si Umaň, tak musíme tam. Když věříte v Boha, nebojíte se ničeho.“ Podle něj pouť není otázka odvahy, ale víry.