Palestinští zaměstnanci OSN zřejmě dosáhli splnění svých požadavků

Na Západním břehu Jordánu skončila stávka palestinských zaměstnanců Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky. Byla dlouhá – trvala 65 dní - a moc se o ní nepsalo. Její důvody byly totiž poněkud kuriózní, stejně jako její konec.

Tento úřad měl od svého založení v roce 1949 poskytovat pomoc zhruba 652 000 Palestinců, kteří uprchli nebo byli vykázáni ze Státu Izrael po jeho vzniku. Pečuje o ně dodnes a počet Palestinců mezitím vzrostl na pět milionů na celém Blízkém východě. Pro palestinskou samosprávu je to vítaná pomoc, protože úřad kromě finančních příspěvků, potravin a dalších životních potřeb pro asi 740 000 lidí na Západním břehu provozuje na jejím území školy a kliniky, staví a opravuje domy a v neposlední řadě poskytuje práci tisícům Palestinců – nezaměstnanost na Západním břehu dosahuje 18 % a v uprchlických táborech 23 %. Platy nemají špatné – jsou o 20 % až 80 % vyšší než zaměstnanců samosprávy.

Úřad financují mezinárodní dárci. Ti se však v poslední době pozastavují nad tím, proč tato organizace už 65 let utrácí peníze za Palestince, když je na světě tolik mnohem potřebnějších uprchlíků. Úřad byl rovněž kritizován, že zaměstnává lidi, kteří vyšli z izraelských věznic, kde si odpykávali tresty i za terorismus, a OSN nakonec musela přístup přehodnotit a řadu zaměstnanců propustit.

Dárci ztrácejí ochotu přispívat a rozpočet úřadu letos činí o třetinu méně než vloni – 675 milionů dolarů – a celých 80 % plyne na mzdy zaměstnanců. OSN navíc poskytuje stále větší pomoc dvěma milionům syrských uprchlíků. Úřad čelí nedostatku prostředků a v současnosti má deficit ve výši 65 milionů dolarů. Jeho generální komisař Filippo Grandi připustil, že v porovnání s katastrofálními krizemi v jiných zemích se ta palestinská "nejeví tolik naléhavá", a chce také část prostředků přesměrovat do syrského palestinského uprchlického tábora Jarmúk, jehož obyvatelé jsou už několik měsíců v obležení a nemají jídlo ani vodu.

Palestincům na Západním břehu však jejich situace naléhavá připadá. Více než 5000 zaměstnanců z 19 uprchlických táborů začalo v prosinci stávkovat a požadovalo opětovné přijetí propuštěných, zvýšení platů a stejný jednorázový bonus ve výši 140 dolarů, jaký dostali jejich kolegové v Jordánsku.

Dva měsíce bylo zavřených 98 škol a 42 zdravotnických zařízení, nevyvážely se odpadky a hygienická situace byla neúnosná. Někteří stávkující, včetně bývalých vězňů, drželi skoro měsíc hladovku a skončili v nemocnici. Jejich rodiny hrozily Úřadu pro palestinské uprchlíky žalobami u mezinárodních soudů. OSN ale požadavky stávkujících odmítala s tím, že na jejich splnění nemá peníze a rozhněvala by dárce, kdyby to udělala.

Nakonec vyjednal dohodu palestinský premiér Ramí Hamdalláh a stávka skončila. Palestinci dostanou finanční kompenzaci za dny, kdy nepracovali, a 65 dní stávky jim nebude strženo z platu. To byl však jediný zveřejněný detail. Palestinská agentura WAFA jen oznámila, že "požadavky stávkujících byly částečně splněny". Mlčení palestinských médií nasvědčuje tomu, že úřad vyhověl i přinejmenším určitému zvýšení platů. Dárci radost mít nebudou.