Křehké vztahy mezi Izraelem a Egyptem po pádu prezidenta Husního Mubaraka jsou velmi napjaté a egyptská Nejvyšší vojenská rada se zmítá mezi snahou udržet mír se sousedem a sílícími protiizraelskými náladami obyvatel. Situace na Sinajském poloostrově, který je podle izraelsko-egyptské mírové smlouvy demilitarizovaný, se už zcela vymkla egyptské kontrole.

Působí zde stovky teroristů nejrůznějších skupin, včetně Palestinců i Al-Kajdy; nikdo nebrání pohybu zbraní a jejich pašování do pásma Gazy, egyptská ostraha hranic ochabla a z Gazy volně přicházejí teroristé s úmyslem útočit na Izrael. Ozbrojenci v Gaze od začátku roku zdvojnásobili své zásoby raket na 10.000 a počet varování zpravodajských služeb před atentáty ze Sinaje se ztrojnásobil.

Letos došlo už k pěti útokům na egyptský plynovod, který dodával zemní plyn do Izraele a Jordánska, i k několika přepadením egyptských policejních stanic s desítkami obětí. Při těchto útocích ozbrojenci vyzývali k vyhlášení islámského státu a zavedení práva šaríja. Části Sinaje ovládli místní beduíni, problematická egyptská menšina, která se významně podílí na pašování zbraní, ilegálních přistěhovalců i narkotik. I egyptští generálové varují Nejvyšší vojenskou radu, že situace na Sinaji ohrožuje bezpečnost Egypta.

Izrael v únoru souhlasil, aby Egypt na poloostrově rozmístil skoro tisíc vojáků a později povolil další, ale útoky na plynovod i policisty to nezastavilo. V polovině srpna Káhira zahájila velkou protiteroristickou operaci za účasti více než 5.000 vojáků a policistů. Na obou stranách je už řada mrtvých, ale bezpečnost Sinaje se stále nelepší. Kvůli obrovské rozloze pouště, drsnému terénu a podnebí, vysokým a obtížně přístupným horám i desetitisícům beduínů spolupracujících s teroristy je podle izraelských vojenských expertů ovládnutí Sinaje nemožné bez nasazení bojového letectva.

Egyptská operace už probíhala, když 18. srpna došlo severně od Ejlatu k teroristickému útoku, při kterém zahynulo 8 Izraelců. Toto pondělí vyslal Egypt na Sinaj dalších 1.500 vojáků, ale ochrana společných hranic se stále nelepší – navzdory tisícům vojáků na obou stranách proniklo jen v srpnu do Izraele 2.000 ilegálních afrických přistěhovalců.

Podle zpravodajských služeb navíc chystá ze Sinaje další útok palestinské hnutí Islámský džihád. Izraelská armáda rozmístila v oblasti bezprecedentní množství vojáků, vyslala dvě válečné lodě do Rudého moře a je ve stavu nejvyšší pohotovosti. Větší protiteroristické operace se ale zdržuje, aby nezkomplikoval domácí postavení egyptských vládců.

V Egyptě sílí protiizraelské nálady mezi obyvateli i v médiích a zaznívá i požadavek revize nebo dokonce zrušení mírové smlouvy. Vlnu hněvu vzbudilo neúmyslné zabití pěti egyptských vojáků Izraelci při pronásledování atentátníků u Ejlatu a stovky Egypťanů týden tábořily před izraelským velvyslanectvím v Káhiře, požadovaly vypovězení velvyslance a pálily izraelské vlajky. Mírová smlouva se stala i součástí předvolebního boje a požadavek její změny do své prezidentské kampaně začlenili oba hlavní kandidáti, bývalý generální tajemník Arabské ligy Amr Músá a někdejší ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii Muhammad Baradej. Jedinou povzbudivou zprávou pro Izrael bylo, že takzvaného „milionového protiizraelského pochodu“, který minulý týden uspořádalo Muslimské bratrstvo, se zúčastnilo jen několik set lidí.

Nejvyšší vojenská rada se snaží vyjít vstříc veřejnému mínění, ale s Izraelem zatím spolupracuje. Začíná také přehodnocovat své prvotní populistické postoje. Po oteplení vztahů s palestinským Hamasem a otevření hranic s pásmem Gazy jí začíná docházet, co je Hamas zač. Jedna nedávná raketa namířená na Izrael zranila omylem Egypťanku v Rafáhu a Hamas také Egyptu odmítl vydat zločince, kteří za zimního povstání uprchli z egyptských věznic. A tak rada zase začala hraniční přechod regulovat a připravuje vytvoření nárazníkové zóny u pásma Gazy, která předpokládá i likvidaci pašovacích tunelů.

Izrael udělá pro zachování míru s Egyptem maximum a naznačil i ochotu k dodatku k mírové smlouvě, který by umožnil trvalou egyptskou vojenskou přítomnost na Sinaji. Připravuje se však i na horší scénář. Vláda přehodnotila strategii na společných hranicích, uspíšila stavbu ochranné bariéry a přesouvá do oblasti nové jednotky, zpravodajské systémy i těžké zbraně – dosavadní pohraničníky nahrazuje aktivní armáda připravená k boji. Přes třicet let klidná egyptská hranice je dnes stejně nebezpečná jako hranice s Gazou a Libanonem a Sinaj patří k nejnebezpečnějším regionům na světě. A vztahy s Egyptem se mohou ještě zhoršit – na podzim proběhnou volby a nikdo netuší, jaký postoj k Izraeli zaujme nová vláda.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6