Události v arabském světě a zejména v Egyptě sleduje s velkými obavami palestinská samospráva Mahmúda Abbáse. V prezidentovi Husním Mubarakovi měl nejen prostředníka mírových jednání s Izraelem, ale především zastánce, který podporoval jeho postoje na mezinárodní i arabské scéně, vůči izraelským vyjednavačům i vůči znepřátelenému Hamasu.

Ve vnitropalestinském mocenském boji stál vždycky na straně samosprávy, snažil se znepřátelená hnutí usmířit a trestal Hamas uzavíráním hranic s pásmem Gazy i zásahy proti pašerákům. Mubarakův pád je pro Abbáse opravdová katastrofa a jeho samospráva už žádnou takovou oporu nemá.

Abbásovým postavením otřáslo i lednové zveřejnění tajných dokumentů z jednání s Izraelci katarskou televizí Al-Džazíra. Vyplynulo z nich, že palestinští vyjednavači byli při jednání s minulým izraelským premiérem Ehudem Olmertem mnohem vstřícnější, než je veřejnosti známo, a chápali, že Palestinci nedostanou sto procent Západního břehu ani některé části Jeruzaléma, a dokonce že se do Izraele nevrátí všichni palestinští uprchlíci, což je tradiční palestinský nárok. Za únik dokumentů přijal odpovědnost dlouholetý vyjednavač Saíb Irikát, z jehož úřadu byly materiály odcizeny, a odstoupil z funkce. Není to žádná škoda, protože Irikát ztělesňoval a přiživoval neústupný ultranacionalistický postoj a nebyl připraven k historickým kompromisům.

Mahmúd Abbás dostal strach, že by touha po demokracii mohla zachvátit i Palestince na Západním břehu Jordánu, a po americké zradě Mubaraka si také uvědomil, že i přízeň velmocí je nestálá. Reagoval po svém – nejprve zakázal demonstrace na podporu Egypťanů a potom oznámil, že se budou konat všechny dlouho odkládané volby – komunální, parlamentní i na předsedu samosprávy. Místní volby už mají i datum – 9. července, zatímco parlamentní a prezidentské mají proběhnout nejpozději do září.

Abbás zašel ještě dál a nařídil obměnu vlády premiéra Saláma Fajáda. Doufá, že zabije hned tři mouchy jednou ranou – upokojí obyčejné Palestince, Fajáda, který tento krok dlouho požadoval, i vlastní hnutí Fatah, které má ke kabinetu dlouhodobé výhrady. Fajád podal demisi v pondělí a Abbás jej obratem vyzval k sestavení nové kompletní vlády – v té stávající chybělo osm ministrů. Fajád chce získat schopné technokraty, kteří mu pomohou budovat palestinské instituce, ale Fatah doufá v pravý opak – přeje si v novém kabinetu víc vlastních lidí, aby měl blíž k mezinárodním penězům.

Vyhlašování voleb je už na Západním břehu jakýsi místní folklor – od parlamentních voleb v roce 2006 je Abbás oznámil a zrušil už několikrát. Příčinou rušení je Hamas, který vyhrál poslední volby, o rok později provedl v pásmu Gazy puč a oblast ovládl a od té doby odmítá jakékoli hlasování na svém území povolit. Vyloučil je i nyní; podmiňuje je usmířením s Fatahem, ale za usmíření považuje stvrzení své vlády nad Gazou, a tak zatím všechny pokusy selhaly.

Abbás chce svými kroky dodat palestinským orgánům legitimitu, kterou postrádají. Jeho vlastní mandát vypršel už před dvěma lety a Organizace pro osvobození Palestiny mu jej prodloužila na neurčito. O více než rok přesluhuje i parlament, kde část poslanců sedí v izraelských věznicích a další se nemohou zasedání účastnit, protože bydlí v pásmu Gazy. Pochybný je i mandát Fajádovy vlády, která na Západním břehu vznikla po puči Hamasu, a nevychází tudíž z výsledků voleb.

Přesto je stávající stav ze všech možností nejpřijatelnější. Už v roce 2005 vyhrál komunální volby teroristický Hamas, ale Američané dál trvali na svobodných a transparentních volbách do parlamentu o rok později. Následky druhého vítězství Hamasu se nepodařilo odstranit dodnes.

Abbás se však nepoučil a nenabídl voličům lepší možnost. Dodnes neprovedl reformy, po kterých volají především mladší členové Fatahu, a on i celá samospráva je pro Palestince symbolem korupce a neschopnosti. Většina obyvatel palestinských území by starou gardu nejraději viděla tam, co Egypťané Mubaraka, ale nemají žádnou alternativu. To sice Abbásovi a Fatahu dává jistou šanci na vítězství, ale po skandálu s únikem dokumentů ho nemají ani zdaleka jisté. A i kdyby volby vyhráli, bude to jen na Západním břehu, což zpochybní i jejich nový mandát.

Málokdo však věří, že k volbám nakonec opravdu dojde. A kdyby se přece jen konaly a náhodou nedopadly dobře, Mahmúd Abbás a řada dalších představitelů samosprávy si v těchto dnech otevřeli zadní vrátka – tito hrdí zástupci Palestinců usilující o vlastní stát si nechali udělit občanství Jordánska.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6