BLÍZKÝ VÝCHOD: Palestina nedává příliš nadějí
Izraelský premiér Ehud Olmert v USA přislíbil okamžitou a úplnou podporu palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi a jím vytvořené dočasné vládě na západním břehu. Izraelská ministryně zahraničí Cipi Livniová slíbila urychleně hledat mechanismus výplaty Izraelem zadržovaných celních plateb a DPH ve výši 700 milionů eur. Uznat palestinskou dočasnou vládu, okamžitě obnovit přímou finanční pomoc a plně podpořit Abbáse přislíbila Evropa i Washington. Všichni se shodují na nové politice taktické separace "Nejdřív západní břeh."
Ohrožení Izraele
Ve skutečnosti je Izrael vojensky ohrožován libanonskou frontou - Hizbállahem, Sýrií a Íránem na severu, Hamásem, a tedy Sýrií a Íránem na jihu. Proto si jen těžko představit souhlas izraelských bezpečnostních složek s uvolněním podstatné části uzávěr na západním břehu. Ty od roku 2000 zabraňují pohybu Palestinců z města do města a de facto znemožňují rozvoj ekonomické a sociální infrastruktury. Existenční nedostatky plynoucí z bezpečnostní uzávěry nelze odstranit ani miliardou eur. Stejně nejde postavit životaschopný stát z týdne na týden.
Jako volební pozorovatel vím, že Fatáh prohrál volby s Hamásem i v Hebronu, hluboko na západním břehu, protože byl neschopný postavit společné kandidátky, nepřinesl žádné výsledky. Abbás je uznáván jako charizmatická osobnost, bezpečnostní složky ho ale neposlouchají. Navíc v Gaze vůdce Fatáhu Muhammad Dahlán prohrál. To se nezapomíná. Radikalizační tlaky, apetit Hamásu a Sýrie ovládnout západní břeh budou minimálně stejně silné, jako deklaratorní podpora mezinárodního společenství Abbásovi.
Zázraky? Ty už tu byly
Sýrie má o důvod navíc. Potřebuje vylepšit vyjednávací pozici pro znovu zkrachovalá jednání o Golanech. Proto nelze očekávat zmenšení bezpečnostního napětí, tlaku na teroristické útoky. Proto také Olmert může hodně slibovat, v reálu ale uzávěry příliš oslabit nemůže. Bez změny bezpečnostní situace, bez změny uzávěr a bez uvolnění pohybu osob, bez opuštění části osídlení se nic podstatného na západním břehu v dalších měsících neodehraje. Předpokládejme vleklý konflikt, a ne zázraky.
Dejme Gaze autonomii
Ptejme se i po legitimitě evropského rozhodnutí o okamžité obnově finanční pomoci. Kdo je ta vláda, kterou jsme překotně uznali? Máme opravdový seznam jejích ministrů? Dáme peníze premiéru Salámu Fajjádovi, "je to fajn chlap" naznal George Bush. Jakou sílu kontrolovat rozdělení, finanční aparát, finanční toky Fajjád a Abbás mají? Soukromé prostředníky? Jedná se o dočasnou vládu, do 60 dnů musí jít do voleb. Když je Hamás nebude chtít vypsat, budeme ve stejné krizi jako před rokem? O důvod víc k oddělení Gazy.
Co by rozdělení znamenalo? Hamás je hnutí, ne pevná struktura. V Gaze se objevily desítky falang. Každá na svém území vyhlásí milici, mešitu, imáma, svůj Stát. Síla opřená o zbraně, jejichž přítok z Egypta nezastavíme, zhorší bezpečnostní situaci Izraele natolik, že lze očekávat vojenský zásah. Proti raketám typu Kásam, proti teroristickým buňkám.
Letní katastrofa
V Gaze neteče voda, nefunguje kanalizace, zdaleka není dostatek elektřiny. Zřejmě tam není příliš potravin. Ne kvůli okupaci nebo nedostatku pomoci. Je to důsledek korupce, nedostatku politické vůle vybudovat základní infrastrukturu. V podmínkách násilí ji nebudeme umět obnovit, jako to neumíme v Afghánistánu nebo Súdánu. Do týdnů horkého léta se dá očekávat vážná humanitární krize, která postihne 1,5 milionu obyvatel.
Německý ministr zahraničí říká, že humanitární plánování neběží. Bude omezený izraelský vojenský útok dobrým důvodem pro otevření humanitárního koridoru a posléze vstup mezinárodních sil? Solana i Livniová o něm mluvili již dřív. Nechci naznačit, že ho očekávali, ale snad tušili. Měli jsme to tušit také? Ano, ale zabránit tomu, aby nám Gaza ve formě rozpadlého státu, který bude potřebovat mezinárodní stabilizační přítomnost po několik desetiletí nezůstala na starosti, bychom stejně nedokázali.
HN, 22.6.2007
Autorka, europoslankyně za SNK-ED, je předsedkyní stálé delegace Izrael-EP
