Mírové rozhovory mezi Izraelem a Palestinci jsou už pět měsíců beznadějně zablokované, ale v zákulisí stále probíhají jednání o možnostech jejich obnovení. Snaží se o to Američané a Izraelci, zatímco Palestinci trvají na zmrazení veškeré výstavby židovských osad na Západním břehu Jordánu a ve východním Jeruzalémě, a to beze změny od loňského září, kdy vypršelo desetiměsíční moratorium výstavby přijaté izraelskou vládou.

Mezinárodní společenství přesto vyvíjí stále větší tlak na Izrael a žádný na Palestince a sílí i protiizraelské nálady – například nejnovější průzkum BBC v 27 státech světa ukázal, že Izrael je čtvrtou nejméně oblíbenou zemí hned po Íránu, Severní Koreji a Pákistánu.

Palestinci si vloni vymysleli lepší plán – chtějí Izrael delegitimizovat a mezinárodně izolovat, dokud jej k ústupkům nepřiměje svět a nevnutí mu palestinské podmínky. Jejich úsilí je úspěšné – přesvědčili už devět latinskoamerických zemí, aby uznaly neexistující palestinský stát s imaginárními hranicemi z roku 1967, a Francii, Španělsko, Portugalsko a Británii k povýšení palestinského úřadu na diplomatickou misi, předložili Radě bezpečnosti OSN rezoluci prohlašující výstavbu osad za nezákonnou a předseda samosprávy Mahmúd Abbás tento týden vznesl požadavek na přijetí Palestiny za řádného člena OSN. Ústupky v plánu nemá – zejména po americkém vetu rezoluce o osadách. Naopak vyzval mezinárodní Čtyřku, aby na své nadcházející schůzce 15. března podpořila vznik Palestiny s hranicemi z roku 1967. Této žádosti jsou údajně nakloněni tři ze čtyř členů – Evropská unie, Rusko a OSN.

To si však Izrael nepřeje – hranice z roku 1967 vždycky odmítal, protože mu nezaručují bezpečnost. Premiér Benjamin Netanjahu také nechce, aby mu řešení vnutil Bílý dům, a tak oznámil, že chystá novou mírovou iniciativu, která by měla Palestince vrátit k jednání.

Nikdo však netuší, v čem má iniciativa spočívat. Izraelská média spekulují o možném stažení armády z největších palestinských měst na Západním břehu a předání odpovědnosti za tamější bezpečnost palestinské policii. To je však v době arabských revolucí nepravděpodobné a lze si také těžko představit, že by takový krok samosprávě nahradil zmrazení výstavby osad.

Ještě víc se mluví o tom, že Netanjahu Palestincům nabídne vyhlášení státu na zhruba 40 procentech Západního břehu a s prozatímními hranicemi a dá jim záruky, že konečné hranice budou upřesněny v následném jednání. Podle některých zdrojů chce ale Netanjahu svou nabídku přednést až v květnu při návštěvě Washingtonu.

Než se spekulace o jeho plánu stačily změnit v realitu, už jej odmítla palestinská samospráva, která provizorní stát označila za nepřijatelný. Její plány jsou jiné – chce vetovanou rezoluci o osadách předložit Valnému shromáždění OSN, které ji nepochybně schválí, a do září hodlá jednostranně vyhlásit samostatnou Palestinu s virtuálními hranicemi z roku 1967.

Za tímto účelem buduje státní instituce palestinský premiér Salám Fajjád, podle kterého bude Palestina do září na vyhlášení připravena. Sestavuje k tomu také vládu národní jednoty, do které pozval i znepřátelený Hamas s tím, že se hnutí nemusí vzdát kontroly nad pásmem Gazy. V první reakci to sice odmítl jak Hamas, tak Fatah Mahmúda Abbáse, ale vyjednavač Nabíl Šás v úterý přiznal, že samospráva usiluje o vyškrtnutí Hamasu z amerického i evropského seznamu teroristických organizací, aby se mohl do vlády národní jednoty zapojit.

Smíření s Hamasem by posílilo samosprávu, která se bojí, aby vlna arabských protestů neinspirovala i Palestince. Proto by nyní Abbáse k jednacímu stolu zřejmě nepřivedlo ani vytoužené zmrazení výstavby izraelských osad. Jeho pozice je vratká a předsednický mandát mu dávno vypršel. Ochota k jednání s Izraelem by mohla pro představitele samosprávy znamenat ztrátu moci, zvlášť pokud by rozhovory opět nikam nevedly.

Právě to naznačují výroky obou stran. Netanjahu v úterý zopakoval, že Izrael bude z bezpečnostních důvodů vždycky trvat na rozmístění svých vojáků v údolí Jordánu, a Salám Fajjád vzápětí prohlásil, že na to Palestinci nikdy nepřistoupí.

Podle některých hlasů by Netanjahu neměl o jednání usilovat. Izrael ani izraelsko-palestinský konflikt se zatím neobjevily mezi problémy, které trápí povstalce v Egyptě, Libyi, Tunisku, Jemenu nebo Bahrajnu. Kdyby se do centra pozornosti znovu dostalo jednání o palestinském státě, mohl by kdekdo oživit protiizraelskou propagandu. Někteří analytikové proto Izraeli doporučují, aby se držel v pozadí a žádnou iniciativu nevyvíjel.

Vysíláno na ČRo 6, publikováno na www.rozhlas.cz/cro6