Předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás nečekaně vyhlásil volby, a to nejen parlamentní, ale i prezidentské, tedy na svou vlastní pozici. Do funkce byl zvolen v roce 2005 na čtyři roky, a je tedy už dvanáctým rokem předsedou nezákonně.

Poslední parlamentní hlasování se konalo v roce 2006 na nátlak amerického prezidenta George Bushe, přestože Abbás byl proti kvůli obavám z vítězství teroristického hnutí Hamás. Ten skutečně vyhrál a rok nato provedl v Pásmu Gazy puč, povraždil řadu členů Abbásova hnutí Fatah, chopil se moci a rozštěpil samosprávu. Palestinský parlament, Legislativní rada, se od roku 2007 nesešel a proběhlo jen několik komunálních voleb na Západním břehu, které Hamás bojkotoval. Časem se sice začala objevovat snaha o udobření obou znepřátelených skupin, ale Hamás nikdy nepřistoupil na Abbásovy podmínky, především na začlenění zhruba 17 000 svých ozbrojenců do bezpečnostních jednotek samosprávy. Naposledy Abbás pokus o usmíření inicioval loni na podzim.

Během skoro každého smiřovacího úsilí Abbás sliboval volby, naposledy v roce 2019, ale nikdy slib nesplnil, přestože je dlouhodobě požadují tři čtvrtiny palestinské veřejnosti, Evropská unie i Hamás, který je přesvědčen, že by je vyhrál a převzal vládu i nad Západním břehem.

Právě proto Abbás vždycky od voleb couvl. Nikdy nezašel tak daleko jako teď, kdy stanovil i konkrétní data – volby do Legislativní rady se mají konat 22. května a prezidentské 31. července. K Abbásově současnému rozhodnutí přispěl překvapivý souhlas Hamásu se všemi jeho požadavky a možná i zjištění prosincového průzkumu, podle kterého by Fatah zvítězil o čtyři procenta nad Hamásem. Abbás dokonce zrušil podmínku, že kandidáti musí dodržovat politické závazky Organizace pro osvobození Palestiny, a zvýšil kvótu pro kandidující ženy.

85letý nemocný Abbás zatím neoznámil, zda bude sám kandidovat. Rozumné by bylo to nedělat, protože jeho odchod z funkce si už dlouho přejí dvě třetiny Palestinců. Zřejmě však chce po sobě zanechat nějaké dědictví, a zatím žádné neexistuje – za téměř 17 let vlády nebyl Abbás schopen vyjednat Palestincům vlastní stát ani žádnou změnu k lepšímu. Nepřijal ani velkorysou nabídku míru izraelského premiéra Ehuda Olmerta v roce 2008, která počítala s předáním skoro celého Západního břehu, rozdělením Jeruzaléma na izraelskou a palestinskou část a správu Chrámové hory pod dohledem Izraele, Palestinců, Jordánců, Američanů a Saúdů. Posledních šest let Abbás o míru jednat odmítá. Za Donalda Trumpa se rozhádal s Washingtonem, a připravil tak samosprávu o americkou finanční pomoc.

Příležitost k ukončení sporu mu teď nabízí nástup nové vlády Joea Bidena. Abbás ví, že jestli samospráva zůstane v současné oslabené pozici, ohrozí to i jeho vlastní postavení. Bidenovi už naznačil, že je ochoten obnovit mírové rozhovory, a teď předvedl, že nic nenamítá proti svobodným volbám a možná ani reformám. Svou roli v Abbásově rozhodnutí hrají i dohody Spojených arabských emirátů, Bahrajnu a Maroka o normalizaci vztahů s Izraelem a nová neshoda Ligy arabských států na donedávna neprůstřelném palestinském požadavku, že každé takové smlouvě musí předcházet vznik samostatné Palestiny.

Pokud by se uskutečnily volby na předsedu samosprávy a Abbás by kandidoval, nemá vítězství ani trochu jisté – podle palestinských průzkumů by ho s velkým náskokem porazil politický vůdce Hamásu Ismaíl Haníja. Kandidovat by mohl i současný palestinský premiér Muhammad Štajjá, který si svými kroky získal přízeň Palestinců. Hodně se hovoří také o Marwánu Barghutím, který je mezi Palestinci mnohem oblíbenější než Abbás, jenže si odpykává doživotní trest v izraelském vězení za terorismus. Kromě jiných politiků se možná bude o post předsedy samosprávy ucházet i Muhammad Dahlan, který žije v exilu v Abú Dhabí a je oblíbený v Gaze. Abbás ho však považuje za úhlavního nepřítele a účast ve volbách hned mu zakázal. Dahlanovo zvolení by si ale přáli Američané, Egypt a Spojené arabské emiráty.

Někteří palestinští politologové považují stanovení data voleb za znamení, že Abbás je tentokrát myslí vážně. Jiní jsou zase přesvědčeni, že je určitě odvolá a z hlasování opět sejde. Abbás od svých předešlých slibů většinou ustoupil s výmluvou, že Izrael odmítá volby povolit ve východním Jeruzalémě, a totéž se může stát i letos. Proti volbám mluví i fakt, že zatím neexistuje žádná dohoda o smíření Fatahu s Hamásem. Významným faktorem pro je naopak nástup Joea Bidena. Bude záležet na vstřícnosti a krocích jeho vlády vůči Palestincům – kdyby například volbami podmínil obnovu finanční pomoci, nejspíš by se uskutečnily.