11.4.2021 | Svátek má Izabela


BILANCE: Nejlevicovější prezident

25.3.2021

Joe Biden je prezidentem USA něco málo přes dva měsíce; co zatím udělal? Prosadil tzv. Americký plán záchrany, covidový stimulační balíček. Zákon prošel v Kongresu po čistě stranické linii, nehlasoval pro něj ani jeden republikán. Jedná se o výdaj 1,9 bilionu dolarů (devatenáct a jedenáct nul). Zahrnuje i přímé platby jednotlivcům čtrnáct set dolarů. Je to největší jednorázový finanční výdaj v amerických dějinách, jímž se Joe Biden zapíše do dějin jako nejlevicovější prezident USA. Za dva měsíce v úřadu překonal osm let vlády Baracka Obamy.

Imigrační krize
V USA je vícero dělení na levici a pravici, ale to historicky nejstarší se týká rozsahu státní moci, federální vlády a jejích výdajů. Prvním levicovým prezidentem byl Franklin D. Roosevelt ve 30. letech 20. století, jeho program známe jako Nový úděl. Roosevelta překonal v 60. letech Lyndon Johnson a jeho program Velká společnost. Třetím v řadě měl ambici být Barack Obama, v roce 2010 prosadil reformu zdravotnictví, ale dál se nedostal. Nyní překonal všechny Obamův bývalý viceprezident Joe Biden.

Zrušením dostavby produktovodu Keyston XL z Kanady k terminálům na texaském pobřeží Mexického zálivu prezident Biden zároveň zrušil jedenáct tisíc pracovních míst amerických občanů; tvrdí sice, že časem získají práci v nové, zelené ekonomice. Zatím ji však nezískali.

V kampani označil Biden tzv. transgender za „hlavní zápas za občanská práva v 21. století“ – tj. za to, aby si osoby mohly zvolit pohlaví opačné než své biologické a všichni ostatní to museli akceptovat. Bidenova vláda chce, aby osoby identifikující se s opačným pohlavím směly na veřejných školách soutěžit ve sportech toho pohlaví, se kterým se identifikují, například biologičtí muži v ženských sportech, což může vést k jejich zániku na školách, neboť v nich budou vítězit už jen biologičtí muži. A v amerických ozbrojených silách Biden nařídil, aby zdravotní péče financovala i hormonální a chirurgickou změnu pohlaví těch, kdo to chtějí.

Největší dosavadní krize Bidenova vládnutí se týká situace na hranici s Mexikem – jde o imigrační krizi. Biden v kampani označoval Trumpovu protiimigrační politiku za nelidskou. Když Trump skončil a nastoupil Biden, imigrační vlna se zvedla a imigranti vycítili šanci. Imigrační záchytná střediska jsou zahlcena a pašeráci převádějí i děti bez rodičů.

Darmo nyní Biden imigranty vyzývá, aby zůstali doma, že nyní není doba vhodná na imigraci. Vlna se již spustila. Z ní viní Trumpa, což je chucpe; ten je za ni „odpovědný“ asi tak, jako šerif, který nepouštěl do města nežádoucí osoby, je „odpovědný“ za jejich vstup do města poté, co odešel z úřadu a oni toho využili. Biden kandidoval s programem usnadnění masivní imigrace a rychlé cesty imigrantů k americkému občanství, protože je to výhodné pro demokraty; většina imigrantů po získání občanství volí právě je.

Relativní kontinuita panuje v zahraniční politice. Bidenův zahraniční a bezpečnostní tým (ministr zahraničí Blinken, poradce pro národní bezpečnost Sullivan) jsou centristé, stoupenci spolupráce se spojenci i aktivní účasti USA ve světě. Jejich politika vůči Íránu zatím přesné kontury nemá, ale v otázce plynovodu Nord Stream 2 stejně jako Trump tlačí na zastavení jeho výstavby – je totiž nevýhodný pro země mezi Německem a Ruskem, a tak rozbíjí jednotnou pozici Evropy vůči Rusku. A stejně jako Trump, vnímají Čínu jako největšího geopolitického protivníka USA v první polovině 21. století; jen na rozdíl od Trumpa používají mírnější rétoriku.

Ale ani to nepomohlo. Nedávno se setkali Blinken a Sullivan se svými čínskými protějšky na Aljašce; bylo to první americko-čínské jednání na takto vysoké úrovni od vstupu Bidena do úřadu.

Blinken nadhodil otázky čínského autoritářství a porušování lidských práv, ale jeho čínský komunistický protihráč si to nenechal líbit; dal mu asertivně najevo (čínská diplomacie je nyní asertivní, chce, aby říši středu všichni poklonkovali), že Amerika nemá svět co poučovat o lidských právech, když sama je porušuje, o čemž svědčí i hnutí BLM (na černošských životech záleží). Mimochodem, tuto linii útoku vůči USA už používá i diplomacie ruská.

V pasti
Americká levice celý loňský rok opakovala mantru, jak jsou USA systémově rasistické. Pak přišla k moci levicová Bidenova vláda, a když autoritářské i totalitní země USA vyčítají přesně to, co domácí levice, jak se tato vláda proti těmto nařčením může bránit? Nijak. Je v pasti.

Kritika vlastní země je zdravá, pokud má smysl pro proporce. Pokud však levice až přehnaně považuje svobodnou společnost za zlou, je psychologicky nezpůsobilá bránit ji i svobodu proti skutečným hrozbám v zahraničí, které zlé, či alespoň mnohonásobně horší, už skutečně jsou.

Byli-li jste přesvědčeni, že britský kolonialismus byl čistým zlem, jaký jste měli důvod bojovat za Británii proti Hitlerovi?

ROMAN JOCH
publicista působící v Občanském institutu
LN, 23. 3.2021








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.