Volby v Queenslandu vyhrála s převahou stará vláda. Dokazuje to, že lidé souhlasili se zavřenýma hranicema a opatřeníma, která tady na nás vláda ušila. Unikli jsme viru s minimálníma ztrátama, ale promořeni nejsme, ani co by se za nehet vešlo. Teď se budou hranice postupně otvírat, protože už i ostatní státy jsou několik týdnů bez nových případů a hlavně vypuknou dva měsíce letních prázdnin. Budoucnost ukáže.

To je ovšem jenom mezi námi - státy. Cestování do a z Austrálie se nemění, tj. superpřísná karanténa v určeném hotelu na vlastní náklady. Dnes vláda vyhlásila, že uděluje jedinou výjimku ze zahraničí, která nemusí po příletu do karantény, a to pro Santa Klause. Jinak ani ťuk.

Díky pandemii...

... David pochopil, v čem jsme žili za socialismu. Kdysi v pravěku našeho vztahu jsem australskému Davidovi vysvětlovala, jak za komoušů byly na všechno fronty, jak nebylo zboží a že jsme museli kupovat jen to, co prostě bylo v krámě. Jako snad pro něho nejstrašlivější příklad jsem uvedla, že jsme si nemohli koupit toaletní papír, kdy jsme chtěli, protože v obchodě nebyl.

David mně na to úplně nevinně řekl: „A proč jste nešli do jiného obchodu?“

Pochopila jsem, že jakékoliv vysvětlování někomu, kdo to nezažil na vlastní pozadí, je házení luštěnin na zeď.

Střih. Rok 2020

Při vypuknutí pandemie se Australané zachovali úplně stejně jako zbytek světa - vzali obchody mohutným útokem. A jelikož většina zboží je z Číny a někdo tady roztroubil, že výroba toaletního papíru je natolik neekologická, že si ji může troufnout jenom Čína a z ní už k nám kromě viru nic nepřifrčí, bylo na problém zaděláno.

David se přihnal z nákupu, oči vykulené jako šnek a už ve dveřích zděšeně volal: „V obchodě nemají toaleťák!“

Nepromarnila jsem svoji životní šanci a zeptala jsem se: „A proč jsi nešel do jiného obchodu?“

Vůbec nepochopil ironii, jen se zhroutil na židli a vzdychl: „Byl jsem ve všech. Nikde ho nemaj.“

Až když se vzpamatoval, tak jsem mu řekla, že teď právě pochopil, jak se nám žilo v době rozvinutého socialismu. Taky jsem nějak v tom vyprávění zmínila, že jsme měli třeba pomeranče, banány nebo ananas jen na Vánoce. Od té doby z každého nákupu přinese aspoň jedno z tohoto ovoce. A já mám nejraději jablka?!

Myslím, že Australané mají podobný smysl pro humor jako Češi. Možná i proto David přečetl Švejka (v angličtině) a moc se nad tím bavil. Můj názor potvrdili, když v téhle kritické době jedny noviny vydaly svoje číslo s osmi prázdnými stránkami. Na nich byly jen naznačené čáry nejvhodnější k nastříhání pro případ „potřeby“ a vodotisk mapy Austrálie.

Věřím, že si všichni díky pandemii začneme vážit úplně obyčejných a běžných věcí. Třeba i toho papíru.

S přáním, ať nám už nikdy nějaký virus nevytře zrak tím, že bychom si neměli čím vytřít, Vás všechny zdraví a drží Vám pěstě, palce, malíky... ať jste na těle negativní a na duchu positivní