Každá politická strana musí před volbami šířit své myšlenky a ideje jak se dá, zejména pak tam, kde shlukuje se větší množství lidí. Naše ODS drží se této tradice, což projevuje se v organizování Modrých bodů, kde se nenalévají žádné lihové nápoje či pivo, nýbrž se rozdávají rozličné předměny a tiskoviny toho nejušlechtilejšího obsahu. Barva ctí se pochopitelně modrá.

Minulý pátek jsme se vydali šířit ideje naší strany na parkoviště jednoho velkého nejmenovaného maloobchodního řetěžce spoléhajíce na to, že je vše připraveno a dohodnuto. Všichni jsme byli prodchnuti touhou cpát do rukou matek svírajících v obou rukách plné nákupní tašky následované řvoucími dítkami naše tiskoviny a získávat je tak na naši stranu, neboť takové parkoviště u hypermarketu je pro ODS územím spíše nepřátelským. Sotva jsme rozvinuli stánek s velkým nápisem ODS a počali jsme s agitací (řešili jsme v té době rovněž otázku, jaké že si máme nakoupit posilňující lihové nápoje ve vedlejším stánku obleženém vagabundy všeho druhu, a vůbec jsme se v této vybrané společosti výborně vyjímali), tu se k nám přihnaly dvě osoby, z nichž z jedné se vykluboval vedoucí toho velkého krámu a druhý byl nějaký chlap v černé uniformě. Oba nám vysvětlili rázně, že nemáme tam co pohledávat. Pokoušeli jsme se vyjednávat, ale bylo to jako házet perly sviním, neboť se ukázalo, že nikdo nám to nezařídil a neměli jsme tam co pohledávat. Zkoušeli jsme podplatit toho, co byl vedoucím, tak, že jsme mu slíbili, že když nás tam nechá a my ty volby vyhrajeme, splníme mu každé jeho přání, které na místě vysloví, ale byl neoblomný a zdůraznil v zájmu objektivnosti, že před týdnem hnali takhle i křesťanské politiky. To by koukali ti mamlasové z Transparency International, jaké je tady v Jablonci n.N. a okolí milieu naprosté neúplatnosti a přestali by vydávat ty svoje blbé žebříčky.

Ještěže stánek ten je tak udělán, že uklidit jej trvá okamžik, a už jsme mazali pryč. Tak byli jsme na hlavu biti v jedné bitvě, to však nám neubralo na chuti šířit naše liberální myšlénky dále, protože bitvu je možno prohrát, to však nezabrání nám vyhrát celou válku. Cestou k naším vozům rvali jsme do košíků kolemjdoucích nebohých nakupujících letáky a dětem do neduživých ruček bombony a lipa s modrým ptákem. Potom jsme naložili vše do našich SUV Mercedes ML 320, Sangyong Textron a VW Tuareg řídíce se pravidlem, že být bohatý levičák je zajímavý rozmar, ale nejhorší je být chudým pravičákem, což podle jednoho mého přítele se rovná přírodní katastrofě. Odjeli jsme ihned do naší restaurace, jejíž majitel je také v naší straně a ten nás nejen nevyhodil, ale nechal nás šířit liberální i konzervativní myšlénky naší strany dále. K tomu jsme si objednávali lahve italských červených vín a víno to jsme ihned konzumovali, rozdávali hostům tužky a diáře, rovněž lipa i jiné bombóny a vůbec jsme je otravovali jak jen to šlo. O naše víno jsme se s nimi nedělili. Slibovali jsme ale, že slíbí-li nám, že nás budou volit, můžou si útratu hned také sami zaplatit, což se setkávalo s velkým pochopením. Peníze jsme po nich nechtěli a hostinskému, který je náš kamarád, jsme raději nezaplatili ničeho ať vidí, že volební boj bolí. Domů jsem přišel kolem osmé večerní velmi unaven volebním bojem a manželka u stydnoucí večeře mi nakonec řekla - když se vůbec nesmála tomu všemu, co jsem jí zmateně navyprávěl - že jsem podnapilý. Urazil jsem se, neboť měla naprostou pravdu a odešel jsem od rozdělané večeře uraženě. Začal jsem štkát a uklidnil jsem se až tehdy, když mně svatosvatě musela slíbit, že v té velkoprodejně již nikdy nekoupí žádného jogurtu ani kyselého podmáslí.

Hned další týden jsme podvakráte na Mírovém náměstí před radnicí agitovali s podporou teplých nápojů a párků v rohlíku, což okamžitě přilákalo naši znamenitou voličskou základnu - pobudy všeho druhu a malá cikáňata, která nejen že slibovala, že táta s mámou nás volí, ale činila tak opakovaně. Inu jsou to početné rodiny a na to je třeba brát ohledy. Když nám jedna zapálená volička důchodového věku vypila větší množství rumu, takže by nebylo za chvíli prochladlým přátelům čím chladit čaj a černou kávu, zarazili jsme výdej lihovin a zvýšili výdej letáků všeho druhu a diářů. Na dračku šly malované hrnečky, když káva bez podpory rumu v nich nestála za nic. Volební úspěch tak jako tak byl zajištěn, neboť co nám ti lidé naslibovali, to vydalo by na troje komunální volby a Jablonec n.N. musel by mít ne 46 tisíc, ale asi 120 tisíc duší. Zatímco žaludky měli voliči plné, koše v okolních ulicích plnily se naší drahocenou druhotnou surovinou.

Tak to je ten volební boj; všechna nám čest, kandidáty ostatních stran a hnutí jsme veřejně neuráželi, nýbrž jsme je pomlouvali a uráželi jen v soukromí jak se sluší a patří, nejvíce pak nějakého Berounského a Paukrtovou. A ten nejmenovaný hypermarket se jmenuje Kaufland a klesnou mu tržby. A teď to víte i vy.