V minulém roce jsme konečně získali naprosto nesporný důkaz o inteligentním životě mimo naši planetu. Potvrdilo se i to, že NASA poskytuje jen méně důležité informace, to nejdůležitější stále podléhá nejpřísnějšímu utajení.

Záhadologové si zcela zbytečně vymýšlejí, hledají záhady tam, kde nejsou. Přitom to nejdůležitější máme přímo před námi. Stačí si jen dát věci do souvislostí. Často se objevují spekulace, že už pravěké kultury měly informace, které pracně získáváme až my dnes. Máme důkaz, že vesmír je celý prolezlý všemožnými potvorami, které nemají nic jiného na práci než se vměšovat do našich záležitostí.

Nebudu se tady zabývat starými nálezy a zprávami o kosmických letech u starých Babyloňanů, klonování lidí v Bibli nebo fantastickými možnostmi řeckých bohů. O tom všem záhadologové spekulují, ale bezpečný důkaz stále jen hledají. Mimo hlavní zdroje informací však naprosto nepochybně existují i jiné, neméně důležité.

Jedno ze záhadných těles na Měsíci

Jonathan Swift napsal již v roce 1726 Gulliverovy cesty. Popisuje setkání s trpaslíky, obry, inteligentními bytostmi nelidského vzhledu – to vše je považováno za autorovu fantazii a parodii na tehdejší poměry ve společnosti. Jenomže se zmiňuje i o měsících Marsu, s poměrně přesně určenou velikostí i dráhou. Přitom měsíce Marsu byly objeveny mnohem později. Jonathan Swift také popisuje létající město diskovitého tvaru se zrcadlovou spodní stranou. Je to mezihvězdná kosmická loď? Tady je nutné další bádání, pravděpodobně došlo k závažným úpravám celé knihy. Jinými slovy – tvrdě zasáhla cenzura. Trvalo totiž celých 9 let, než se kniha začala šířit mezi čtenáře.

Změny názoru na vnitřní stavbu Měsíce na základě měření momentu setrvačnosti
(převzato z Petr Jakeš, Planeta Země)

Byl vysloven i názor, že samotný Měsíc je ohromná mezihvězdná loď. Astronomové zjistili, že těžší hmota je nahromaděna poblíž povrchu. Další výpočty ukázaly, že Měsíc je celý stejné hustoty, a ještě pozdější už jej ukazují jako normální těleso, s hustším jádrem. Je to jen snaha zatajit fakta před světovou veřejností, nebo jsme svědky nakládání této kosmické lodi před odletem? Možná ale jde skutečně jen o zpřesňování výsledků.

Nesporná fakta o přítomnosti cizinců na Měsíci přinesla mise Apollo 11. Kosmonauti si všimli záhadných světel u kráteru Aristarchus. Po přistání pozorovali na okraji kráteru ohromné cizí stroje. NASA ovšem podle svého tradičního zvyku zatlouká, zatlouká a zase zatlouká. V loňském roce se však vše prozradilo.

Po svém návratu kosmonauti z Apolla 11 navštívili řadu zemí. Část kamenů, které přivezli z Měsíce, byla použita jako originální dárky pro některé politiky. Americké ministerstvo zahraničí prostřednictvím amerického velvyslance Williama Middendorfa v Nizozemí darovalo jeden kámen i tehdejšímu nizozemskému premiérovi Willemu Dreesovi. Stalo se to 9. října 1969 při návštěvě tří členů posádky Apolla 11, která přistála na Měsíci. Kámen se nakonec dostal tam, kam patřil, tedy do Nizozemského národního muzea. Tam byl dlouho nedoknutelným exponátem, až se na něj loni podívali podrobněji.

Záhadné světlo u kráteru Aristarchus

Kámen z Měsíce se naprosto liší od všeho, co z Měsíce máme. Není sopečného původu, ani se nejedná o meteorit. Po podrobném studiu se ukázalo, že jde o zkamenělé dřevo. Na první pohled je patrné, že pochází ze Země. Téměř totožná zkamenělá dřeva se nacházejí i u nás. Na Měsíci by být neměl. Neexistuje jiné vysvětlení, než to, že zkamenělé dřevo bylo na Měsíc dopraveno úmyslně. Protože to nemohli udělat lidé, udělaly to myslící bytosti odjinud z vesmíru. Na Zemi nasbíraný materiál byl před naložením vytříděn a přebytečný vyřazen. Kosmonauti z Apolla 11 pak sebrali zkamenělé dřevo spolu s dalšími vzorky a dovezli zpět na Zemi.

Zkamenělé dřevo z Měsíce

K nechtěné záměně muselo dojít už v NASA. Všichni přece víme, jak precizně pracuje americká administrativa. U té nějakou záměnu nelze předpokládat. Ani zmímění politici neměli sebemenší zájem nahradit jeden kámen jiným. Pokud by šlo o vědomý podvod, byl by kámen z Měsíce nahrazen nejspíše obyčejnou škvárou, která mu je nejpodobnější. Unikátní nález nakonec zabloudil až do Nizozemí. Nyní jsme svědky dalších manipulací - kámen byl údajně uložen do depozitáře, kde se na něj časem zapomene.

Teď už můžeme věřit, že na Měsíci jsou stroje a stavby cizí civilizace. Máme hmatatelný důkaz. A na základě tohoto důkazu se můžeme ptát - co všechno NASA utajila a utajuje? A přivezli kosmonauté z Měsíce opravdu jen pár šutrů, nebo i něco víc?

_______________________________________________

Vážení kolegové záhadologové, zase jsem vás předběhl. Letošní Bludný balvan musí být konečně můj!

Převzato se souhlasem autora z jeho blogu na kareldrabek.blog.idnes.cz