První máj je lásky čas a taky svátek dělné třídy, jak kdy. Skoro vždycky je to čas spojovaný s uklízením. Hned zkraje vás ujistím, že neupadnu do trapného žertování na téma mužský a smeták. V písemné verzi, jak moje povídání najdete na webu, tisulek zní Kruh osudu a opravdu se osudu bude týkat. I když uklízení částečně taky.

Uklízení svěřuju robotovi, kulaté placaté potvůrce. Hodinu šmejdí po bytě a pak se vrátí k nabíjecí stanici. Vytáhnu jí šuplík se smetím a filtrem a u popelnice to čistím. Mám na to vyhrazený štětec. Původně jsem ho měl na malování, občas mívám malířské záchvaty, a koupil jsem ho v sadě ostatních v malířském obchodě.

Představuju si štětce v obchodě, jak tam leží v šupleti a těší se, jak si je někdo koupí.

Určitě to bude malíř. Tohle je malířský obchod, říkají si štětce. Jaký ale malíř? Možná že to bude mladý génius na začátku hvězdné dráhy. Nebylo by špatné pomoci mu ke slávě. Našinec štětec by z toho měl dobrý pocit. Možná ale, že by byl lepší slavný malíř. Kdyby si mě vyhlédl třeba takový pan Pištěk nebo pan Ritstein, sní štětec! Už to e si mě vybral by bylo vyznamenání. Štětec velkého malíře se sám stává artefaktem. Za kolik by se asi vydražil Picassův štětec?

Takové debaty by moje štětce vedly hluboko po zavírací hodině obchodu neboť, jak známo, štětce nespí.

S tím mým to dopadlo jak dopadlo. Koupil jsem ho já a přiznám, že nikdy neokusil chuť akrylu a neucítil vůni oleje. Ležel v krabici a odtud jsem ho vytáhl a uložil ve dřevníku vedle popelnice a čistím jím schránku robotického smetáku.

Třeba se jednou potká v nebi štětců s kamarády z krámu a budou si vykládat o svých osudech. Jeden skončil ve výtvarném kroužku, jiného měla holčička na malování a tak dále. Štětce si povídaly, smály se, když jim ten můj vyprávěl o robotickém smetáku. Jeden byl podivně zamlklý. Tak co, jak ti jsi prožil štětcová život? Sloužil jsi malíři, pošklebovaly se mu.

„Sloužil,‟ odpověděl. Úžasem jim div nevypadly zbytky chlupů.

„Sloužil,‟ dodal štětec smutně. „Malíři kýčaři. Sekal pitomé obrazy jak Baťa cvičky, hanba vzpomínat. Ani nevíš,‟ obrátil se k tomu mému, „ani nevíš, jak ti závidím. Byl jsi tak užitečný! Čistit šuplík od smetí, jak rád bych to dělal!‟

Dlouho ale smutný nebyl. V ráji štětců musí být všechny štětce šťastné. Co by to bylo za ráj, kdyby v něm někdo smutnil! Zvlášť když je máj, zvlášť když je prvního a lidé se líbají pod jabloní.

Psáno pro ČRo Plus

_________________________________________________________

V Operaci Armagedon se vracíme do světa kolonizovaného Marsu, na území obývané loveckými klany, žárlivě střežícími prastarý odkaz prvních průkopníků. Bojovník Volných lovců Rad Haager pomáhá mladé vědkyni Miriam Batoryové pátrat po utajené vojenské operaci, která měla proběhnout před čtyřmi staletími. Místo, kam planetární fregata Erlang směřovala, teď ale střeží nelítostní bojovníci klanu Kamenných mužů.
Román Ondřeje Neffa Operace Armagedon volně navazuje na předchozí knihy Jádro pudla, Pán Modrého meče, Čarodějův učeň a Šídlo v pytli. Ilustroval Michal Suchánek. K dostání u všech dobrých knihkupců, například zde.