Naše současná politická situace, v mnohém a mnohým se jevící jako patová, vyžaduje rázné řešení. Takovým by mohl být vojenský převrat. V jeho čele by měla stát – kdo jiný než – paní Parkanová. Jen by se předtím musela povýšit z nevojáka ne snad hned na generála, ale na plukovníka, neboť velet vojenským převratům plukovníkům sluší (colonel Parkanová, tomu by přece ani lidé od Reuters neodolali). A pak už by šlo všechno ráz na ráz.

Okamžitě by byl juntou zrušen a rozprášen Senát (nadšený aplaus veřejnosti). Rozpuštěna by byla Poslanecká sněmovna (velká spokojenost obyvatelstva). Vláda i představitelé opozice by byli internováni (také všeobecný souhlas), volba prezidenta republiky by byla odložena na neurčito (též uvítáno). Vysílání TV by se ocitlo pod přísnou kontrolou (žádné námitky od diváků), platnost nových zákonů a vyhlášek by byla pozastavena (široká spokojenost), kdežto televizní poplatky by byly zrušeny okamžitě. V centru pozornosti by se konečně, možná poprvé v naší historii, právem ocitla armáda (kritici by si jakákoli vystoupení náramně dobře rozmysleli). Pan kardinál by byl vyzván, aby se zdržel jakýchkoli vyjádření. Politologové a komentátoři deníků a rozhlasu by se zachovali jako vždycky, takže vůbec žádné problémy; většina z nich by ostatně byla okamžitě povolána na cvičení. Pouze Petr Uhl by trval na tom, že musí být uvězněn ihned.

Co by bylo dál, by se uvidělo, ale to se v takových hektických situacích neřeší nikdy, to se vždycky přenechává až dalšímu vývoji.

Očekávám, že laskaví čtenáři sami přispějí k rozvinutí této revoluční myšlenky, a to dokonce bez ohledu na hodnost, a třeba i v záloze.