Začneme klasickou od Terryho Pratchetta:
„Jeden muž kbelík, to je hodně divné jméno, jak jsi k němu přišel?“
„U nás dětem dává jméno šaman. Když se dítě narodí, donesou mu ho, on ho zvedne nad hlavu, rozhlédne se po prérii, po táboře a dítě dostane jméno po prvním, co šaman uvídí. Takže moje celé jméno je: Jeden muž vylévající kbelík na dva psy.“
„No to je hodně divné jméno …“
„Já ho mám ještě dobré, ale jsem z dvojčat, můj bratr přede mnou to má mnohem horší.“
„Jako jak, že se jmenuje Dva rvoucí se psi?“
„O jéjé, ten by dal ruku za to, aby se jmenoval Dva rvoucí se psi!“

Předák se ptá kovboje:
„Johne, označkoval si včera všechny zvířata, jak jsem ti předevčírem přikázal?“
„Ano pane“
„A měl si s tím hodně práce?“
„S dobytkem ani ne, ten byl v pohodě, ale včely mi fakt daly zabrat.“

Přijde šerif do salonu a vidí na zemi mrtvého muže.
Ptá se tedy barmana: „Hráč?“
„Jo.“
„Falešný?“
„Jo.“
„Poker?“
„Ne, housle.“

Kovboj s greenhornem jedou po prérii, když najednou uvidí v trávě ležet Indiána s uchem přitisknutým k zemi.
„Slez z koně a buď potichu,“ praví kovboj, „tihle Indiáni dokáží poslechem země zjistit naprosto úžasné věci.“
Tak oba seskočí z koní a potichu si dřepnou u rudocha. Ten otevře jedno oko, podívá se na ně a spustí:
„Krytý vůz se dvěma koňmi, asi hodinu tímhle směrem. Jeden kůň flekatý, druhý hnědý, na kozlíku chlap žvýká tabák, vedle něj hádavá ženská a dvě děti.“
Oba kovbojové jsou ohromeni: „To všechno dokážete odposlechnout?“
„Ne,“ řekne Indián, „před hodinou mne přejeli.“

Jeden proti lidskosti:
Dva kovbojové, Jim a Jack, přijdou na divokém západě do menšího městečka a tam vidí plakát nabízející odměnu padesát dolarů za každý skalp indiána. Tak se seberou, celý den bloudí okolními lesy až konečně narazí na jednoho indiána, přemůžou ho a oskalpují. Potom znechuceni tak nízkým úlovkem si jdou lehnout.
Ráno se Jim vzbudí, vidí že jsou obklíčeni asi stovkou indiánů a hned řve:
„Jacku, vstávej, jsme boháči!“