10.4.2021 | Svátek má Darja


CHTIP: Židovský humor 56

16.1.2021

Po vánočních prázdninách se paní učitelka ptala svých žáků, jak oslavovali Vánoce. Když přišel na řadu Sammy, jehož otec vlastnil prodejnu hraček, učitelka řekla:
„Sammy, jelikož jsi Žid, tvoje rodina Vánoce asi neslavila.“
„Ale ano,“ odpověděl Sammy. „Všichni jsme se drželi za ruce, tančili kolem pokladny a zpívali ‚Ó, jak vzácné štěstí pro mne, Ježíš můj že přítel jest´.“

Mojše sedí s Betty v luxusním podniku, když tu praví Mojše v romantickém rozpoložení:
„Betty, udělám tě nejšťastnější ženou na světě!“
Betty na to: „Budeš mi ale moc chybět!“

Roubíček se chystá na cesty. Jeho manželka se domluví s Kohnem, že přijde v osm večer. A jako znamení, že Roubíček už doma není, vyhodí z okna minci.
V osm večer skutečně vyhodí paní Roubíčková minci z okna. Uplyne čtvrhodina, půlhodina, dvě hodiny a Kohn nikde. Nakonec se objeví.
„Co se stalo? Tys neviděl či neslyšel, jak jsem vyhodila tu minci?“
„Jasně že jsem si toho všiml.“
„A proč jsi nešel nahoru?“
„Byla tma a já tu minci nemohl najít.“

U emigrantského úřadu v Tel Avivu se jednoho dne přihlásí nový příchozí – japonský rabín.
Úředníci jsou zaskočeni. Žádný z nich ještě japonského rabína nikdy neviděl, ba ani o něm neslyšel. Ale dotyčný má všechny papíry a všechna potvrzení v pořádku. Uchází se o místo rabína – po dlouhém hledání je mu svěřena obec v malém městečku v Negevské poušti.
O pár měsíců později navštíví starosta toho městečka příslušné úřady v Jeruzalémě. Ty se samozřejmě zajímají, jak si nový rabín vede.
Starosta na něj pěje chválu: „Výborný člověk! Milý, přátelský, zdvořilý…“
„Ale? – Není pro vás dost ortodoxní?“
„To ano, je, i když má i docela dobré moderní nápady…“
„Nestará se dost o obec?“
„Ale to se stará! Vede modlitby, má krásná kázání, oddává, pohřbívá, jeho výklady Talmudu svědčí o jeho velké učenosti…“
„Hm, podle vašeho tónu soudím, že je tam přece jen nějaké „ale“.
„No právě. Jak víte, nemáme mohela – ale i to on umí, takže nám ušetří náklady. Jen pár žen a starších lidí se děsí a ostatním vstávají vlasy na hlavě.“
„Proč? Nedodržuje při obřízce čistotu? Mrzačí děti?“
„To zrovna ne, ale obřezává tak nějak – po japonsku. Zvedne nůž, pak provede nějaký karate pohyb odshora dolů s výkřikem ´Ha! Ha! Banzai!“ a odřízne předkožku. No a právě na tuto metodu si lidé nemohou tak nějak zvyknout.“

Semjon vyhrál sázku! Nejen, že vlezl do tygří klece, ale za dva tisíce dolarů mu také vrazil do tlamy ruku, nohu a nakonec i hlavu!
A těch dvě stě dolarů, které dal ošetřovateli na třicet kilo vepřového masa pro tygra, nebyla vůbec špatná investice.

Kohn a Roubíček mají kvůli úspornosti stejnou milenku. Ta otěhotní. Oba se dohadují, kdo je otcem, a domluví se, že náklady na porod a výchovu dítěte ponesou společně.
Jednou večer volá Kohn Roubíčkovi: „Schyluje se k porodu, pojďme navštívit rodičku.“
Před domem ale Roubíček prosí Kohna, aby šel nahoru sám, že to špatně snáší.
Kohn se za hodinu vrací: „Neskutečné! Narodila se dvojčata!“
„Nu což,“ říká Roubíček, „každý z nás bude mít jedno dítě.“
„Ne tak docela, moje zemřelo…“

(Minulá dodávka chtipů od Chechtavýho tygra zde.)

*****************************

Převzato z blogu Tomáš Vodvářka se souhlasem autora.








 Neviditelný pes
Toto je DENÍK: do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy.
Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston), příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce Jiřímu Wagnerovi, redaktorovi NP (nickname JAG). Rubriku Zvířetník vede Lika.